Klimatická změna, nemoci a škůdci způsobují, že kávovníky, které rodí dnes, mohou mít v budoucnosti potíže a už nemusí být relevantní. Je třeba vyšlechtit jejich nástupce, ale problém je v tom, že vyšlechtění nové a ideálně odolnější odrůdy může trvat 25 až 30 let. Takže na kávovnících, které budou farmáři potřebovat kolem roku 2050, je třeba pracovat už dnes.
Sdružení World Coffee Research (WCR) proto spustilo projekt za 1,5 milionu dolarů, který má pomocí moderních molekulárních nástrojů zkrátit vývoj nových odrůd minimálně o polovinu. Cílem je dostat k farmářům rostliny, které budou produktivnější a lépe připravené na podmínky budoucnosti.
„Lepší káva začíná lepšími kávovníky,“ řekla šéfka WCR Jennifer „Vern“ Long pro worldcoffeeresearch.org. „Tenhle projekt je o vybudování základní technologie, ze které bude těžit celý náš sektor. Vyvíjené nástroje zpřístupníme výzkumníkům po celém světě a zároveň je okamžitě využijeme v síti Innovea.“
Proč trvá vyšlechtění kávovníku desítky let?
Problém je v tom, že kávovník není jednoletá plodina, u které může šlechtitel poměrně rychle sledovat několik generací za sebou. Kávovník musí vyrůst, začít rodit a následně se během několika sklizní sleduje jeho výnos, kvalita kávy či odolnost. Výsledky je navíc třeba ověřit v různých klimatických podmínkách.
Tento proces může trvat 25 až 30 let. Tzv. F1 hybridy (potomci vzniklí cíleným křížením dvou odlišných kávovníků) jsou rychlejší, ale i u nich WCR hovoří zhruba o 10 až 20 letech. Dobrým příkladem je experiment WCR, který začal už v roce 2015 vytvořením 43 různých F1 křížení. Rostliny se v roce 2017 dostaly do terénu a šest let je sledovali v Salvadoru, Kostarice a Rwandě. Nakonec zůstali čtyři finalisté, kteří v letech 2024 až 2031 absolvují další předkomerční testování.
Řešení s pomocí DNA
Vědci přišli se zajímavým návrhem řešení. Chtějí využívat genetické markery, podle kterých dokážou už u velmi mladých rostlin identifikovat vlastnosti, na které by jinak museli čekat celé roky.
Pokud například poznají část DNA spojenou s odolností proti určité nemoci, nemusí zasadit tisíce kávovníků a roky čekat, které z nich onemocní. Genetická analýza umožní mnohem dřív vybrat perspektivní kandidáty a další roky práce věnovat právě jim.
Nejde přitom o genetickou modifikaci kávovníků (GMO). WCR využívá genetické informace k přesnějšímu výběru a křížení rostlin. Nový projekt se soustředí například na genetické markery související s rzí kávovníku, antraknózou kávových plodů (coffee berry disease), hnilobou kávových plodů a škůdcem coffee berry borer označovaným také la broca.
„Pro mnoho lidí včetně mě je těžké představit si začátek dne bez šálku kávy,“ uvedla doktorka Kathy Munkvold z Foundation for Food & Agriculture Research. „Pěstitelé proto potřebují odrůdy, které dokážou odolávat silnému tlaku chorob a škůdců a zároveň si zachovat výnos i kvalitu v nepředvídatelných pěstitelských podmínkách. Tenhle výzkum má dát šlechtitelům nástroje potřebné k urychlení vývoje lepších odrůd.“
Cílem projektu není jen kávovník, který něco přežije. Tento kávovník má kromě toho i dobře rodit, tedy ideálně mít vyšší výnos než současné odrůdy, a navíc má produkovat kvalitní kávu.
O 28 procent víc kávy a pořád víc než 84 bodů
Čtyři finalisté zmíněného programu F1 hybridů dosáhli v průměru o 28 procent vyššího výnosu než komerční odrůdy použité k porovnání. Tři ze čtyř zároveň dosáhly průměrného cuppingového skóre vyššího než 84 bodů.
To jsou ve skutečnosti vynikající zprávy, protože máme na dosah kávovníky, které budou odolnější vůči nemocem, ale současně dokážou dobře rodit a produkovat dostatečně kvalitní kávu. Pokud by zrno dosahovalo 84 bodů, bylo by pro drtivou většinu kávičkářské obce víc než dobré a výrazně kvalitnější než současné komodity.
WCR při experimentu křížilo několik různých odrůd. Do finálního kávovníku se měly přenést vlastnosti divokých arabik, ale i arabik z linie Geisha a odolných Sarchimorů. Cíl je jasný: dostat kombinaci vysokého výnosu, kvality a odolnosti.
Pět tisíc unikátních kávovníků
V rámci projektu Innovea Global Coffee Breeding Network vzniklo přibližně 5 000 geneticky unikátních kávovníků. Rostliny se testují v různých producentských zemích a během šesti let se mají shromažďovat údaje o genetice a výkonnosti každého jednotlivého stromu.
Následně se nejlepší rostliny použijí na další křížení. A proces se zopakuje. Jde tedy o jakýsi globální kávový casting: tisíce geneticky odlišných rostlin rostou v rozdílných podmínkách a vědci hledají ty, které nejlépe kombinují vlastnosti potřebné pro budoucnost.
Budoucí kávu už ochutnávají
V tuto chvíli už nejde jen o genetická data a stromy na experimentálních polích. Kávu budoucnosti už totiž ochutnávají profesionální degustátoři, tzv. Q Gradeři. Na prvním členském cuppingu arabik z programu Innovea se sešli lidé z různých částí kávového průmyslu, aby posoudili senzorický potenciál kávy z nových rostlin.
„Byla to pro mě velmi silná zkušenost, protože jsem se mohla setkat s kávovými profesionály z celého světa a především ochutnávat kávy, které ještě nikdy předtím nebyly hodnocené,“ konstatovala Aukse McCoy ze společnosti Finlays. „Být přítomná v takové fázi inovací bylo vzácným privilegiem. Měla jsem pocit, že můžu alespoň malou měrou sledovat a spoluvytvářet historii kávy.“
Kávovník budoucnosti nebude jen jeden
Výsledkem úsilí s velkou pravděpodobností nebude jediná zázračná odrůda, ale několik různých odrůd šitých na míru různým prostředím.
Jednotlivé země pěstují kávu v různém prostředí a v různých nadmořských výškách. Čelí odlišným teplotám, srážkám, nemocem či škůdcům. Právě proto Innovea kombinuje genetiku s testováním stejných materiálů v různých prostředích. Cílem je umožnit jednotlivým zemím vybírat a uvádět odrůdy přizpůsobené jejich vlastním podmínkám. Jak to nakonec bude fungovat, ukážou až nejbližší roky a desetiletí.
