Na soutěž si dlouho netroufal a dvakrát se přihlásil až ve chvíli, kdy už byla kapacita plná. Když se však Simon Melišek z pražírny READY AFTER na Slovak Roasting Masters konečně dostal, hned z toho bylo fantastické druhé místo. Při své premiéře na jakémsi neoficiálním mistrovství Slovenska v pražení kávy, které se konalo v Bratislavě mezi 6. a 8. listopadem 2026, uspěl přesto, že soutěžní pražičku si poprvé vyzkoušel až den před soutěží. A jak nám prozradil, jeho první dva tréninkové pokusy ani zdaleka nenaznačovaly, že by si měl připravovat místo na ocenění.
Simona velmi lákal nový formát soutěže: pražiči tentokrát nepřinesli hotovou kávu upraženou doma, ale pracovali naživo, na stejných strojích a ve stejných podmínkách. Na analýzu zrna a přípravu plánu měli 30 minut, na samotné pražení dalších 70. Do tohoto času se mu vešly tři dávky, ze kterých musel vybrat jednu pro porotu. Mělo to však háček: před odevzdáním svou kávu nemohl ochutnat, takže se musel spolehnout na průběh pražení a vlastní úsudek.
Na vyhlášení výsledků přicházel spíše s očekáváním, že své jméno neuslyší, ale stalo se. Druhé místo ho upřímně překvapilo. V rozhovoru pro Blog o kávě prozradil, jak se vyrovnal s neznámou pražičkou, proč odevzdal právě třetí dávku a proč se při pražení nesnaží vykouzlit chutě, které v kávě nejsou.
Dárek pro vás: na e-shopu readyafter.sk máte DOČASNĚ dopravu zdarma už od nákupu za 25 €! Při nákupu můžete navíc uplatnit slevový kód BLOGOKAVE10 a ušetříte 10 %.

Na Slovak Roasting Masters jsi soutěžil vůbec poprvé. Proč jsi předchozí soutěže vynechal? Nelákalo tě to, nebo jsi neměl čas? Co se stalo, že jsi teď přehodnotil své rozhodnutí?
Lákalo mě to už déle. Dvakrát jsem se dokonce přihlásil, ale vždycky pozdě a kapacita už byla plná. Upřímně, dlouho jsem si na tuhle soutěž ani netroufal. Letos mě však přesvědčila změna formátu. Dosud soutěžící pražili doma a přinesli hotovou kávu, teď se pražilo naživo, na stejných pražičkách a ve stejných podmínkách. Tak jsem se přihlásil s dostatečným předstihem.
Jak soutěž probíhala?
Začalo to v pátek tréninkem na pražičkách Aillio Bullet R2, kde jsme si na nesoutěžní kávě zkoušeli, jak se chovají. Den před soutěží jsme dostali základní údaje o soutěžní kávě: zemi, farmu, nadmořskou výšku a chuťový profil. Podle nich jsem si připravil přibližnou strategii. V den soutěže jsme dostali zrno do ruky a měli jsme 30 minut na jeho analýzu a sepsání plánu pražení. Potom následovalo 70 minut u pražičky. Do tohoto času se mi ty tři pražení vešly tak akorát, ale všiml jsem si, že někteří soutěžící dopražili výrazně dříve. Vzorky pak hodnotili tři porotci na slepém cuppingu a soutěž skončila vyhlášením výsledků.
Znal jsi už pražičku Aillio? Měl jsi s ní nějaké zkušenosti? Jaký je tvůj názor na tuto technologii a jak se ti s ní pracovalo?
Aillio jsem předtím vůbec neznal, poprvé jsem ji vyzkoušel až na pátečním tréninku. Na elektrické pražičce jsem naposledy pražil v roce 2022 a tehdy to bylo ještě hrozné. Od té doby se tato technologie dost posunula. Aillio se chovala úplně jako plynová pražička, na každou změnu reagovala okamžitě. Nejtěžší bylo naučit se pracovat s jiným programem. Moje první dva pokusy na tréninku byly hrůza a až třetí byl obstojný. Pražička se mi však tak zalíbila, že jsem ji chtěl vyhrát, ale jelikož ji dostal jen vítěz, budu si ji muset asi koupit.

Zmínil jsi, že jsi využil možnost všech tří pokusů týkajících se pražení. Jak jsi k tomu přistoupil?
Mojí strategií bylo nepiplat se v tom příliš a dosáhnout dvakrát či třikrát stejného roastu. První se mi zdál být pomalý, druhý se vydařil a třetím jsem ho zopakoval na chlup. Paradoxem je, že kávu jsem před odevzdáním nemohl ochutnat, takže jsem vybíral hlavně podle pocitu. Odevzdal jsem třetí dávku, protože to, že se mi profil podařilo zopakovat, pro mě bylo znamením konzistentnosti.
Když jsi viděl, jaká je soutěžní káva, věděl jsi, jak ji budeš pražit? Tušil jsi, co mohou očekávat porotci?
Přibližnou strategii jsem měl už den předem, ale nejvíc napoví až zrno v ruce. Změřil jsem vlhkost, která byla 11,1 %, tedy v normě. Káva vypadala fajn a jednolitě, takže jsem už nic extra neměnil. Dlouho jsem nad tím nepřemýšlel, protože vím, že čím víc polemizuji, tím víc to pokazím. Cílem bylo dosáhnout chuťového profilu, který uváděl dodavatel, a nekouzlit něco, co v kávě není. Pražil jsem ji světle jako light roast až cinnamon roast.
Jaká atmosféra vládla mezi pražiči? Navzájem jste si fandili a podporovali se, nebo byla cítit i konkurence?
V mém kole jsme byli čtyři a navzájem jsme si pomáhali. Nevraživost tam vůbec nebyla, nebo jsem si jí aspoň v tom stresu nevšiml. Víc to však posoudit neumím, protože hned po pražení jsem se vrátil do stánku, kde jsem musel řešit problémy – soutěž se totiž konala během kávového festivalu, kde jsme vystavovali i prodávali kávu. Nešla nám kasa, takže jsem musel běžet koupit další SIM kartu. Pak už následovala jen práce a rozhovory s lidmi. Moc jsem se chtěl jít podívat na ostatní soutěžící i na cupping, ale sobota byla zabiják a při takovém množství lidí se to opravdu nedalo.

Jaké byly tvé pocity při vyhodnocení výsledků?
Šel jsem si tam v podstatě jen sednout. I když člověk samozřejmě vždycky doufá v úspěch, já jsem se spíš připravoval na to, že moje jméno nezazní. Když jsem slyšel své jméno na druhém místě, bylo to velké překvapení a ještě větší radost. Asi to bylo vidět i na videu, jelikož jsem tam kráčel v návalu dopaminu. Pak jsme se společně vyfotili, všichni jsme si podali ruce a každý šel po svém. Z toho pocitu ještě pořád trochu žiju. Bylo to pro mě potvrzení, že ta práce a stres stály za to.
Dárek pro vás: na e-shopu readyafter.sk máte DOČASNĚ dopravu zdarma už od nákupu za 25 €! Při nákupu můžete navíc uplatnit slevový kód BLOGOKAVE10 a ušetříte 10 %.







