Loni jsem si v centru Piešťan všiml nápisu „Italská káva“. Na kavárně vypadal skvěle, byl dobře viditelný a dovedu si představit, že zaujal i běžného člověka, který se v kávě moc nevyzná. Táhlo ho to tam jako psa do udírny. Na základě dvou slov má kolemjdoucí pocit, že do jeho šálku se bude extrahovat luxus a obrovská kvalita. Malíček se zvedne sám. Jenže italská káva je špatná káva.
Skromně předpokládám, že „spálená pneumatika v tekutém stavu“ nebo „rozemletý a extrahovaný uhlík“ by nebyly přitažlivé. Určitě by však lépe vystihovaly realitu všudypřítomné italské kávy. Vítejte u tendenčního článku, jehož cílem je vyzdvihnout řemeslnou pražírenskou scénu a poukázat na to, že když v kavárnách najdete značky jako La**zza, Il*y, Pel**ni, Luc**fé, Seg**redo, Tri**te, Mus**ti a další, utíkejte pryč. Podobných značek jsou doslova stovky.
V onen srpnový den, na který narážím v prvním řádku článku, jsem se rozhodl, že si nápisů „italská káva“ budu všímat. Je jich vskutku dost. Fungují. Ale populární je například i „italská zmrzlina“, „italská móda“ nebo „italská pizza“ – a já jen skromně doufám, že nejsou podobné kvality jako italská káva, haha.
Itálie nemá žádné plantáže
Vracím se k italské kávě. Asi víte, že v Itálii nejsou žádné kávové plantáže (OK, ani u nás, ale my kolem naší kávy takové haló neděláme). Dokonce ani nejjižnější oblasti Sicílie nejsou vhodné pro přežití kávovníku. Ve skutečnosti je na tom celá Evropa podobně a v kontinentální části Evropy nenajdete jedinou kávovou plantáž. Grande blamáž.
Italská káva tedy není tak docela italská. Je to jen káva, která do Itálie dorazila. Tam ji upražili zkušení italští „maestři“ a přesvědčili celý svět, že italská káva je dobrá káva. Jenže houby. Italská káva je špatná káva. Téměř všechna.
Káva pražená do druhého cracku (tedy velmi dlouho), kdy oleje vystupují na povrch, může mít pouze hořkou, spálenou, gumovou nebo asfaltovou chuť. Vše pozitivní a zdravé, co bylo v zrnech, je pryč. Když vidím na nějakém podniku nápis „italská káva“, přesně to si představím. Ptám se sám sebe, proč to na vás, děti moje, stále tak působí.
S mlékem a cukrem to jde
Italská káva je běžná komoditní káva třetí třídy z plantáží po celém světě. Nasypou ji do obřích pražíren, vypálí a vyvezou na Slovensko nebo do České republiky. Praží ji, praží a praží, dokud neztratí veškerou chuť (věřte, že kávová třešeň jako plod a její pecka původně nějakou chuť měla) a zůstane jen hořkost. To je recept na to, aby kávová zrna z celého světa chutnala stále stejně a rok co rok nabízela stejnou chuť. Taková káva je zapáchající, nepříjemná a špatná. Ruku na srdce: kolik z vás dokáže pít kávu jen tak, že do ní přidá mléko a cukr? U dobré kávy mléko a cukr nepotřebujete.
Mám vás rád, takže pokud také pijete kávu ze supermarketů, odrazovým můstkem do světa příjemnější kávy by mohla být Káva za babku od Be:Café. Kilovka vás na becafe.sk vyjde na 23,50 € (cca 573 Kč), s kódem BLOGOKAVE10 je to jen 21,15 € (cca 516 Kč). Klikněte zde. Je to konzervativnější káva, která vás neodpálí svou astronomickou kyselostí, ale je o několik úrovní lepší než cokoli italského, na co si vzpomenete.
Ale zpět k věci. Často si říkám, že před pár desítkami let byly takové kávy italského typu v pořádku. Někdy v roce 1985. Neměli jsme tolik možností jako dnes a všechny kávy chutnaly stejně. O výběrové kávě se ve světě ještě skoro nemluvilo a regály obchodů byly plné komoditní kvality. Kávy bez původu tvořené megamixem různých zrn různého zpracování. A všichni jsme si mysleli, že „káva jako káva“. Tedy, já jsem o tom tehdy moc nepřemýšlel, ale pamatuji si, jak všichni mleli tyto kávy na mlýncích přímo v obchodě, a také si pamatuji, jak voněly.
Četl jsem vaše myšlenky
Určitě se mezi vámi najdou tací, kteří teď napíšou, že jim tyto kávy chutnají a kyselost jim vadí: „Nemám rád kyselé kávy.“ Mně to nevadí a neberu vám to. Kvalitní a dobře pražené kávy budou s velkou pravděpodobností poněkud kyselé, ale existují i kávy, které jsou tak nějak mezi tím. Podle mého názoru byste mohli vyzkoušet například Brazil Cerrado nebo El Salvador Santa Ana od Coffeeinu. Malé balení kávy stojí v současné době 7,99 € (cca 195 Kč), po přihlášení na eshop coffeein.sk a použití slevového kódu BLOGOKAVE10 se můžete dostat dokonce až na 6,83 € (cca 166 Kč). Jsou o dvě třídy lepší než italské kávy, kterých jsou plné regály supermarketů a kaváren.
Pokaždé, když píšeme podobný článek, objevují se i názory, že výběrová káva není pro každého, že tvoří jen několik procent produkce a že i komoditní kávu je třeba konzumovat. Přece ji nevyhodíme. To je samozřejmě pravda a já s tím souhlasím. Jen ji tedy, prosím, neoznačujme jako kvalitní. Nepodléhejme všem marketingovým frázím, které píší ti nejlepší copywriteři na trhu. Nepovažujme slovo italský za synonymum kvality a nedávejme si ho na fasády svých provozoven. Protože já například, když někde vidím nápis „italská káva“, jdu pryč a křičím Apage Satanas. A věřím, že bude přibývat lidí, kteří to uvidí také.
Italská káva zaspala dobu
Abych se pomalu dostal k věci, řeknu, že italská káva tak trochu zaspala dobu. Před pár desítkami let byla super a Italové byli světovou kávovou špičkou, ale dnes máme úžasné výběrovky, které ji strčí do kapsy. To je přesně to, co bychom měli lidem říkat a na co bychom je měli lákat, ne na konzervativní a zpátečnickou „italskou kávu“. Napište si na provozovnu „výběrová káva z řemeslné pražírny“ a na to lákejte lidi. Já přijdu taky.
Velké italské společnosti, které jsem v úvodu článku podráždil jmenováním, nakoupí levnou komoditní kávu, přepraží ji, podpoří ji lákavým marketingem a prodají vám ji za nehorázné peníze. Nebo ji za nehorázné peníze dodají do kaváren, ve kterých jsou doslova desítky různých italských značek. Všechny chutnají stejně na nic a všechny jsou stejně spálené, jen se jinak jmenují. A vy je na terasách popíjíte s překříženýma nohama a zdviženým malíčkem. Nedělejte to. Navíc ani nejsou levnější, protože kavárny těchto „Italů“ nakupují za takové sumy, že v pohodě mohly mít slovenskou kávu – napište nám na redakcia@blogokave.sk a poradíme vám.
Teta z Facebooku
Jednou mi teta, která pravděpodobně prodává italskou kávu, na Facebooku napsala, že italské pražírny mají staletou historii a ty naše vznikly teprve nedávno a praží kávu na malých pražičkách. Nějaký takový blábol, protože moje práce a naše práce ji zřejmě urazila. Ale dobře.
Neříkám, že nemá pravdu, jen že v tom století dějin se Italové utopili a zapomněli jít dopředu. Zůstali někde ve druhé vlně nebo jak se to období, když bylo všechno hořké, nazývá. Mnoho jiných zemí, které nemají tradici ve spalování kávy, se posunulo o míle dál. A naštěstí je na této cestě i mnoho odvážných slovenských a českých pražíren a já jim velmi silně držím palce. Paradoxně země jako Slovensko, Česká republika, Ukrajina a Rumunsko už v pronikání kvalitní výběrové kávy předstihly Italy. Ale Rakušané nebo Chorvati jsou na italské vlně dál.
Kupujeme především zahraniční kávy
Osobně se zlobím, že více než 80 procent kávy spotřebované na Slovensku a v České republice se praží v zahraničí. Bohužel v mnoha italských spalovnách. A víte, o čem je Blog o kávě? O tom, abychom společnými silami přesměrovali pár procent těchto lidí na nákup kávy v tuzemských řemeslných pražírnách. Peníze by pak zůstaly doma, naši podnikatelé by vydělali víc a mohli by zaměstnat více lidí. Skvělé, že?
Podle mého názoru by to všechno mělo smysl, i kdyby naše domácí káva byla horší než italská. Stejně bychom ji měli kupovat a pomáhat domácím podnikatelům. Samozřejmě, že některé naše pražírny také láká spalování a pak to vyjde úplně nastejno – ale ty vám Blog o kávě nedoporučí. Závěrem dodejme, že průměrná řemeslná káva z pražíren, o kterých píšeme na tomto blogu, je mnohonásobně lepší než průměrná italská káva, kterou nás zaplavují obří pražírny z této země.
Slevové kódy
Děkujeme vám za pozornost. Grazie per l’attenzione.
Na závěr bych chtěl skromně dodat, že pokud jsem vás tímto článkem trochu naštval, neomlouvám se. Přesně to bylo mým cílem. Posuňte ho dál a naštvěte další „pravé kafaře“ a milovníky italské kávy. Budou se zlobit jen chvíli a pak vám poděkují.
