Káva má zázračnou sílu. I když může být ranní vstávání velmi těžké, stačí se doplazit ke kávovaru a chvilku po začátku popíjení lahodného horkého nápoje se tělo jakoby zázrakem začne probírat. Na vlně nakopnutí se přitom dokáže udržet poměrně dlouho. Když to následně podpoříme další a další kávou, příjemná energie nás může provázet po velkou část dne. Jak funguje kofein? V čem je jeho tajemství?
Málokdo má přesnou představu o tom, jak toto kouzlo vlastně funguje a co kofein v těle způsobuje. A můžeme jen a jen potvrdit, že je to velmi zajímavý proces. V Blogu o kávě jsme už zmiňovali, že kofein dokáže zablokovat neurotransmiter označovaný jako adenosin, přičemž podle definice jde o „endogenní nukleosid ovlivňující celou řadu fyziologických procesů“.
Fungování kofeinu řešili odborníci z MentalFloss
Abychom byli přesnější, neurotransmitery jsou chemické látky roznášející informace po nervovém systému a působící na psychiku člověka. Jsou klíčové pro správné fungování mozku a jejich nerovnováha může způsobit psychické poruchy. Kromě zmiňovaného adenosinu jsou dalšími neurotransmitery například dopamin, serotonin, noradrenalin, histamin a další.
Na to, jaké jsou záhady fungování kofeinu a jak ovlivňuje lidské tělo, si posvítili odborníci z MentalFloss. Ti celý proces přiblížili běžnému laikovi. V první řadě je třeba alespoň trochu pochopit činnost neuronů, tedy nervových buněk, které umožňují například vznik myšlenek a pocitů, formují chování, ale současně jsou silou, která stojí i za realizací komunikace.
Adenosin a jeho vliv
Během běžného fungování mozku neurony v průběhu dne vypouštějí neurochemickou látku zvanou adenosin. Čím je ho v těle více, tím intenzivnější únavu pociťujeme.
„Nervový systém využívá k monitorování úrovně adenosinu v těle speciální receptory,“ informuje zmiňovaný zdroj. „V průběhu dne prochází přes tyto receptory čím dál větší a větší množství adenosinu, což způsobuje ospalost. A toto je jedna z příčin, proč jsme s příchodem noci unavení.“
Fungování kofeinu a úloha vyhazovače
„Nuže a kofein je tajný imitátor,“ píší znalci naznačující, že kofein se tajně zahraje na adenosin a obsadí jeho místo. „Má stejnou velikost i tvar jako adenosin a když si dáte svou ranní kávu, adenosinové receptory tyto neurotransmitery nedokážou rozlišit. Kofein se připojuje konkrétně k receptoru A1. Když je tam zakotvený, množství molekul adenosinu, které máte v těle, se tam už dostat nemůže. Jistým způsobem se vytváří dopravní zácpa. Množství adenosinu je blokováno a kofein vám brání pociťovat únavu.“
Toto je však jen část celkového tajemství: „Když jsou adenosinové receptory ucpané a obsazené, tak se mohou naplno rozvinout neurotransmitery jako dopamin a glutamin. Úroveň dopaminu roste, což člověku dodá mírnou dávku energie. Kofein je jistým způsobem jako takový vyhazovač. Zablokuje dveře a molekuly únavy nepustí dovnitř, přičemž tam zatím energičtější molekuly pokračují ve své párty.“
Co se stane, když párty skončí?
Párty však dlouho nepotrvá, protože kofein dokáže účinkovat jen několik hodin. Člověka poměrně rychle nakopne, avšak potom může přijít pád.
„Na to, abyste zablokovali polovinu receptorů A1, potřebujete přibližně čtyři šálky kávy. Nuže a pokud je zavřeno takové množství receptorů, adenosin vytvářející se v těle nemá kam jít. Kofein se později ‚opotřebuje‘ a všechen nasbíraný adenosin se pospíší k receptorům. Tělu následně trvá poměrně dlouho, než zpracuje takový náraz nových metabolitů. A víte, co se stane? Můžete se cítit ještě víc grogy, než předtím,“ dodávají odborníci z MentalFloss.
