Otázku „jak správně napěnit mléko do kávy“ si už minimálně jednou položil každý milovník mléčných kávových nápojů. Když si běžný člověk potřebuje napěnit mléko na cappuccino, flat white, café latte nebo některý další drink, hlavou se mu prožene množství otázek. My se je teď s profesionálním baristou a naším spolupracovníkem Filipem Lörincem pokusíme zodpovědět – sledujte ho na Instagramu jako @chlorofilip.
Filipovi jsme doručili kávovar La Specialista Arte od našeho partnera De’Longhi. Jde o lidovou a dostupnou značku, kterou máte určitě mnozí doma. Všechny trysky však v podstatě plní stejnou úlohu, takže po technické stránce je tento návod univerzální. Níže ho najdete v textovém i video provedení.
Takže jak správně napěnit mléko do kávy? Toto jsou tipy a triky baristy Blogu o kávě Filipa Lörince.
Začněme od úplného začátku. Jaké mléko si mám koupit a proč?
„Nejjednodušší odpověď je: plnotučné. Mléko s vyšším obsahem tuků totiž mnohem jednodušeji vytváří požadovanou strukturu. Standardně používám 3,5% mléko. Zkušenosti mám i s pěněním 1,5% mléka a na komerčním espresso stroji se také dá napěnit, ale ne tak kvalitně jako plnotučné. Když chce člověk svůj mléčný nápoj povýšit na ještě vyšší úroveň, doporučuji vyzkoušet co nejčerstvější plnotučné farmářské mléko. Chuťově je to potom úplná paráda.“
Můžu použít i rostlinné mléko?
„Samozřejmě ano! Rostlinných mlék je mnoho druhů a značek a na trhu je i více takových, které jsou přizpůsobené specifickým potřebám kávové komunity. Osobně mám zkušenosti s mléky značek Sproud, Oatly, Minor Figures a Mylk, které se na trysce dají velmi pěkně napěnit. Dokonce s nimi může člověk do nápoje nakreslit úplně stejný latte art jako s kravským mlékem. Kromě toho existuje i množství dalších mlék, které necílí primárně na potřeby kávové komunity – například běžné mandlové, sójové a další. S těmito mléky mám při pěnění horší zkušenosti. Těžší se u nich dosahuje správná struktura. U rostlinných mlék bych tedy šel do těch, které jsou určené pro konzumenty kávy.“
Přejděme k výbavě. My tu máme pákový kávovar od De’Longhi, ale jaké jiné možnosti pro napěnění mléka existují?
„Tím nejlepším způsobem je určitě tryska espresso stroje. Komerční espresso mašiny používané v kavárnách mají výkonnější trysky, domácí stroje o něco méně, ale samozřejmě záleží na konkrétním modelu kávovaru. De’Longhi La Specialista Arte mi vyhovoval. Kdo však doma takovou trysku nemá, může využít i jiné způsoby. Nejpovedenější se mi zdá být způsob pěnění mléka ve french pressu. French press má doma hodně lidí a dá se pomocí něj dosáhnout krásné struktury mléka. Tento způsob však má i nevýhody: před samotným procesem pěnění je třeba mléko ohřát na sporáku či v mikrovlnce, takže to zabere více času. A potom je třeba tím pádem čistit více věcí. Určitě to však stojí za vyzkoušení. Kromě toho existují i elektrická míchátka, některá dokonce speciálně přizpůsobená na pěnění mléka. V rámci výbavy nemůžeme zapomenout ani na konvičku na pěnění mléka a samozřejmě, jak jsem už zmiňoval, na kvalitní mléko.“
Jakou teplotu má mít mléko na začátku procesu pěnění?
„Ideálně co nejnižší. Mléko i konvičku na pěnění je dobré držet stále v chladu. Jde hlavně o to, že nižší počáteční teplota vám zajistí delší časový úsek do momentu, než mléko dosáhne správné finální teploty. A delší časový úsek znamená více času pro dosažení správné struktury mléka.“
Začínáme tedy se studeným mlékem. Jaká má být jeho finální teplota a jak ji rozpoznáme?
„Ideální finální teplota by se měla pohybovat kolem 60 stupňů Celsia, vymezil bych to na 55 až 65 stupňů. To je možná číslo, které laik těžko odhadne nebo si jeho teplotu neumí představit, ale existuje na to trik. Dá se to odsledovat. Při pěnění držte konvičku s mlékem tak, abyste měli část ruky – ideálně malíček – přiložený ke spodní stěně konvičky. Na malíčku máme množství tepelných receptorů, díky kterým dokážeme přesněji vnímat měnění teploty mléka. Teplotní změnu nejrychleji cítit právě na spodní stěně konvičky. A právě bod, kdy vás při pěnění mléka začne malíček pálit, je bod, který by se měl nejvíce přibližovat ideální teplotě. Příliš vysokou teplotu dokáže zkušenější ucho i slyšet, protože se zvyšující se teplotou mléka se mění i tón, který pěnění vydává. Čili když slyšíte stále nepříjemnější a nepříjemnější tón, tak je mléko pravděpodobně už příliš horké.“
Vícekrát jsem zachytil stížnosti zákazníků, že v kavárnách dostali příliš horké cappuccino. Je to častý problém?
„Já si vybírám hlavně ověřené kavárny, případně ty, které na mě působí kvalitně. S tímto problémem se tedy setkávám jen velmi zřídka. Od mnoha lidí jsem však slyšel, že dostali horké cappuccino a museli čekat dlouho, než se dalo pít. Čekání však není jediný problém. Přílišné zahřátí mléka také způsobí degradaci látek obsažených v mléce, což způsobuje i nežádoucí změnu jeho chuti.“
Existují ještě další tipy a triky, které bys doporučil?
„Ano, mám velmi užitečnou radu týkající se ušetření mléka při tréninku pěnění. Tuto radu jsem dostal v mých baristických začátcích a rád ji posunu dál. Mléko se totiž v konvičce dá nahradit vodou s kapkou prostředku na mytí nádobí. Při pěnění této směsi také vzniká struktura podobná pěnění mléka. Člověk si tak může nacvičit umístění trysky, ale i to, jak hýbat s konvičkou, jak najít vortex, a to všechno bez toho, aby plýtval množstvím mléka. Další rada spočívá v tom, že to chce trpělivost a není třeba zbytečně stresovat. Při pěnění se děje všechno najednou a rychle, ale není třeba dělat zbrklé pohyby ani přemýšlet nad tím, co se v konvičce právě děje.“
O co jinak napěňuješ mléko v BØLGE. ve srovnání s tímto strojem od De’Longhi?
„Základní rozdíl mezi komerčním kavárenským strojem a tímto strojem od De ‚Longhi‘ vidím v rozdílném výkonu. U komerčního stroje se všechno děje rychleji. Správný výsledek dosáhnu za kratší čas, což na druhé straně znamená, že to musím mít fakt dobře nacvičené. Domácí stroje De“ Longhi mají nižší výkon pěnění, avšak jejich výkon je dostačující k dosažení stejného výsledku jako na drahém stroji. Dokonce jsem uvažoval o tom, že takový stroj s nižším výkonem může být dobrou pomůckou pro trénink pěnění v úplných začátcích. Člověk totiž při pěnění stíhá zkoumat více věcí za delší čas, který je potřebný pro dosažení správné teploty a konzistence. Déle se dá hrát s tryskou a hledat správnou polohu, která zajistí vortex nebo vhánění vzduchu do mléka. Jako nevýhodu naopak vnímám pomalejší dosahování tlaku páry hlavně při přípravě několika drinků po sobě. Avšak ani by nebylo fér porovnávat domácí stroj za několik stovek s komerčními za tisíce eur. Já sám jsem po chvilce tréninku a pochopení fungování tohoto La Specialista Arte dosahoval stejné výsledky jako v kavárně. Jsem tedy absolutně spokojený.
Dejme si ještě seznam drinků, u kterých můžeme využít zpěněné mléko.
„Mléčných kávových drinků je mnoho. Odlišují se jednak v objemu mléka, množství použité kávy, způsobu pěnění, ochucení a jiném. Zmínit všechny by bylo náročné a obsáhlé. Proto bych rád zmínil ty, které nejčastěji připravuji svým zákazníkům a které také nejčastěji vnímám v moderních kavárnách. První příčku by asi obsadilo cappuccino, v těsném závěsu by byl flat white a pak by následovaly café latte, cortado a espresso macchiatto.“
(článek pokračuje i pod videem)
Návod na zpěnění mléka
Baristu Filipa Lörince jsme následně požádali o detailní popsání celého procesu přípravy zpěněného mléka. Doporučuje postupovat bod po bodu:
- Do konvičky nalijte studené mléko. Hladina mléka by měla sahat přibližně půl centimetru pod hranici, kde začíná zobáček konvičky.
- Trysku před pěněním na pár sekund odpusťte naprázdno. Nikdy to nezapomeňte udělat. Zbavíte se tak vysrážené vody uvnitř trysky, případně nežádoucích nečistot. Trysku utřete hadříkem a můžete začít s pěněním.
- K dosažení správné textury (mikropěny) musíte zároveň myslet na dvě věci. Do mléka musíte pomocí horké páry dostávat vzduchové bubliny, díky čemuž mléko nabere objem. Kromě toho musíte velké vzduchové bubliny rozbíjet na co nejmenší, díky čemuž vznikne struktura mikropěny. Obě zmíněné věci je možné dosáhnout správným umístěním trysky a konvičky s mlékem.
- Návod na správné umístění trysky je následující: trysku otočte směrem k sobě a vyklopte ji tak, aby oproti svislé pozici svírala směrem k vám přibližně 45stupňový úhel.
- Konvičku následně zasuňte po trysce tak, aby se špička trysky dotýkala povrchu mléka. To zajistí vhánění vzduchových bublin do mléka.
- Ale pozor: k tomu, aby se velké vzduchové bubliny rozbily na menší, je potřeba dosáhnout takzvaného „vortexu“. Napěňované mléko musí vytvořit vír. Ten dosáhnete tak, že trysku umístěnou na povrchu mléka nenecháte v jeho středu, ale celou konvičku mírně nakloníte tak, aby se tryska nacházela přibližně v polovině cesty od pomyslného středu povrchu mléka k jedné či druhé boční stěně konvičky. Nezáleží na tom, kterou stranu si vyberete.
- Když máte trysku správně umístěnou, je čas spustit pěnění. V ideálním případě se masa mléka začne ihned točit a zároveň nabírat objem. Vhánění vzduchu (a tedy zvětšování jeho objemu) indikuje zvuk, který by se dal vyjádřit písmenky „tsk“. Když slyšíte tento zvuk, tak vaše mléko nabírá na objemu. Nechcete však, aby mléko rostlo donekonečna. Poté, co se jeho hladina zvýší o přibližně 1 až 2 cm, je potřeba tento proces zastavit. To dosáhnete ponořením trysky do mléka. Ne moc, jen trochu: tak, abyste neslyšeli zmiňované „tskání“. Pokud vám mléko od začátku objem nenabírá a neslyšíte ten správný zvuk, máte pravděpodobně trysku ponořenou příliš hluboko. Vyřešíte to jejím mírným povytažením směrem k povrchu mléka.
- Současně s nabíráním objemu se vaše mléko bude točit, což zajišťuje rozbíjení bublin. Když se mléko netočí, může být vaše tryska příliš ve středu nebo příliš na kraji. V obou případech je třeba pomalým pohybem najít bod, ve kterém se mléko roztočí. Když je vaše tryska příliš blízko kterékoliv stěny konvičky, uslyšíte nepříjemný kovový zvuk. Ten naznačí, že s tryskou máte odejít dál od stěny. Proud páry totiž v takovém případě naráží o kov a nemá dostatečnou sílu na to, aby mléko uvedl do pohybu.
- Když jste toto všechno dosáhli, je potřeba vypnout pěnění trysky ve správném okamžiku. Ten nastane tehdy, když začnete cítit pálení v malíčku, který během celého procesu držíte na spodní stěně konvičky. V tom okamžiku dosáhne mléko ideální teplotu kolem 60 stupňů Celsia.
- Když jste celý proces zvládli správně, výsledek bude ohromný. Mléko bude mít krásný lesklý povrch, smetanovou strukturu, na povrchu neuvidíte žádné velké bubliny a na stěnách konvičky bude mléko zanechávat sametový povlak.
- Hned, jak mléko dopěníte, ho na malou chviličku dejte stranou. Jako první udělejte to, že trysku opět profouknete a hadříkem pořádně očistíte.
- Teď už nastává okamžik, kdy můžete napěněné mléko využít pro vytvoření vašeho oblíbeného mléčného drinku. Mléko nenechávejte dlouho stát a stále s ním točte, aby neztratilo svou strukturu. Co nejdříve ho nalijte do připravené kávy.
- Když má vaše mléko na povrchu pár větších bublin, nezoufejte. Napravíte to pořádným bouchnutím konvičky o pracovní desku. Příliš mnoho pěny se dá částečně vyřešit tím, že z jejího povrchu trochu pěny odlijete. Na příliš málo pěny však radu bohužel nemám.
Máte další otázky týkající se přípravy kávy nebo domácích kávovarů? Adresujte nám je na redakcia@blogokave.sk, případně na naše instagramové účty @ladislav.kiraly nebo @chlorofilip.
