Otázka, zda je káva karcinogenní, se vrací s pozoruhodnou pravidelností. Stačí jeden znepokojivý titulek, jedna vytržená věta z vědecké zprávy a z nápoje, který mnohým z nás voní jako malý ranní rituál, se najednou stane podezřelý host na stole. Když se však podíváme na ověřené zahraniční zdroje a ne na zkratky, obraz je podstatně klidnější. Mezinárodní agentura pro výskum rakoviny IARC při WHO po přehodnocení důkazů uvedla, že pití kávy není možné zařadit jako karcinogenní pro člověka, tedy kávu zařadila do skupiny 3 – „not classifiable as to its carcinogenicity to humans“ a podrobně to rozvádí i v monografii.
To je důležitý rozdíl. Neznamená to, že káva je „zázračně dokonalá“ nebo že věda už nikdy nic nového nepřinese. Znamená to však, že dostupné důkazy neukazují, že by samotné pití kávy způsobovalo rakovinu. IARC zároveň uvedla, že u několika nádorových onemocnění se karcinogenní účinek nepotvrdil a u některých druhů rakoviny se dokonce objevily náznaky ochranného efektu.
Proč má káva tak rozporuplnou pověst
Část zmatku pramení z historie. Káva byla kdysi posuzována přísněji, ale pozdější a rozsáhlejší hodnocení důkazů tuto obavu zmírnilo. Jinými slovy, věda se neposunula směrem k většímu strašení, ale spíše k přesnějšímu rozlišování. Starší podezření se ukázala jako slabší, než se kdysi zdálo, a výzkum začal důsledněji oddělovat samotnou kávu od jiných faktorů, které mohou zkreslovat výsledky, například kouření, životního stylu či celkového zdravotního stavu zkoumaných lidí.
Právě proto se dnes vyplatí číst ne útržky, ale celek. Když někdo řekne, že „káva byla spojována s rakovinou“, je fér dodat i druhou polovinu věty: novější a komplexnější hodnocení tento obraz výrazně upravila. A to je pro čtenáře možná nejdůležitější přidaná hodnota – nezůstat u dojmu, ale znát kontext.
Co říkají novější zdroje: spíše neutrální až příznivá zpráva
Dnešní pohled není jen o tom, že káva „není usvědčena“. Světový fond pro výskum rakoviny World Cancer Research Fund uvádí, že existují silné důkazy o tom, že káva snižuje riziko rakoviny jater a rakoviny těla dělohy, tedy endometria. Americký institut pro výskum rakoviny AICR mluví podobně a připomíná, že jde o jedno z nejsilnějších hodnocení, jaká se v nutriční epidemiologii udělují.
Zajímavé je, že i u bezkofeinové kávy přinesl čerstvý článek v Annals of Oncology z roku 2025 uklidňující výsledek: vyšší příjem decaf kávy nebyl spojen s celkovým rizikem rakoviny. V době, kdy se občas diskutuje i o rozpouštědlech používaných při některých procesech dekofeinizace, je to cenné upřesnění. Studie zároveň ukazuje, že u tématu „káva a rakovina“ nestačí křičet jedno velké ano nebo ne; je třeba rozlišovat mezi typem nápoje, způsobem zpracování a kvalitou důkazů.
Kde se skrývá skutečný háček: ne šálek, ale teplota
Pokud tedy problém není v kávě samotné, odkud se bere varování? Odpověď je překvapivě jednoduchá: z teploty. IARC (zdroj 1 a zdroj 2) totiž označila pití velmi horkých nápojů za pravděpodobně karcinogenní pro člověka, konkrétně v souvislosti s rakovinou jícnu. V tiskové zprávě se uvádí, že šlo zejména o nápoje konzumované při přibližně 70 °C a více; často se zmiňuje i hranice nad 65 °C. Nikoli druh nápoje, ale opakované tepelné poškozování tkáně jícnu je tím podezřelým mechanismem.
To je moment, který v běžné debatě často uniká. Káva jako taková nevypadá podle současných důkazů jako karcinogenní nápoj. Ale káva vypitá tehdy, když je ještě tak horká, že pálí jazyk i hrdlo, už vstupuje do jiné kategorie rizika. Pro praxi je z toho jednoduché ponaučení: není nutné šálek kávy démonizovat, mnohem rozumnější je dopřát mu pár minut, aby se uklidnil a změnil z vroucího varování na příjemný nápoj.
Co si z toho odnést do každodenního pití kávy
Pokud bychom měli odpovědět jednou větou, zněla by takto: podle dnešních ověřených důkazů káva sama o sobě nepůsobí jako karcinogen, a u některých druhů rakoviny může být její pravidelná konzumace dokonce spojena s nižším rizikem. To však neznamená, že káva je ochranný štít proti všemu ani že záleží jen na ní. Výsledné riziko rakoviny vždy ovlivňuje celý obraz životního stylu – kouření, alkohol, tělesná hmotnost, pohyb, strava i genetika.
Pro nás milovníky kávy je to vlastně docela dobrá zpráva. Šálek si nemusíme vyčítat jen proto, že se kolem něj občas zvedne vědecký prach. Mnohem moudřejší je ptát se přesněji: je káva sama o sobě problém, nebo si jen zaměňujeme nápoj s extrémní teplotou a se špatnou interpretací studií? Současné zahraniční zdroje odpovídají poměrně jasně. Kávy netřeba se bát. Je třeba jí rozumět. A možná ji i nechat chvíli vydechnout, než se první doušek změní z horkého rizika v obyčejné, voňavé potěšení.







