Pokud patříte mezi velké milovníky kávy, denně vyprodukujete značné množství kávového odpadu. Zbytky vyextrahované mleté kávy obvykle putují do koše, ale jak jistě víte, není to ideální řešení. Věděli jste o tom, že pokud ke kávovému gruntu přidáte skořápky od vajec, poslouží káva jako hnojivo?
Jednoduchý návod, jak to všechno realizovat, hovoří o společném kompostování kávového gruntu a skořápek od vajec. Obě tyto věci jsou výhodné i z toho hlediska, že když se rozkládají, nesmrdí. Nemají tedy převratné požadavky na optimální skladování.
Náš tip: slevové kódy na kvalitní kávu z řemeslných pražíren najdete ZDE.
Máte zahrádku nebo balkon?
Zahradničení je optimální pro lidi každého věku, i když sklon k němu mají hlavně ti starší. Ale nadýchat se čerstvého vzduchu, trochu si popřitom protáhnout údy a v konečném důsledku si vychutnat kvalitní plody z vlastní „dílny“, to se přece hodí každému.
Pokud takovou možnost máte, případně disponujete alespoň menším balkonem, na kterém se můžete realizovat, zkuste si kávu a skořápky od vajec odkládat, případně s nimi pohnojte alespoň strom před vaším bytovým domem. I jemu se taková pomoc sejde.
Půda potřebuje doplňkové živiny
„Půda sama o sobě rostlinám neumí pomoct s dosažením maximálního růstu,“ uvedla Yasmeen Qurshová z University of California pro stránku Chowhound. „Ty totiž potřebují i jiné doplňkové zdroje výživy.“
Kávový grunt a skořápky od vajec jsou vzhledem ke svým výživovým hodnotám velmi vítaným pomocníkem a je velká škoda, pokud skončí v běžném odpadu. Obsahují totiž značné množství dusíku i vápníku, což se rostlinám náramně hodí.
„Výživné látky, které nabízejí, jsou potřebné v téměř každém typu půdy,“ píše kompostérská společnost z Los Angeles označovaná jako LA Compost, podle které je káva jako hnojivo velmi účinná.
Káva dodá dusík, skořápky vápník
Autor původního článku David Klein připomněl, že rostliny potřebují hlavně dusík, fosfor a draslík, přičemž mnoho běžných hnojiv je založených hlavně na vysokém množství dusíku. Nuž a přitom stačí, abychom uvařili kávu a už se začne produkovat zajímavý objem této látky.
Jednou z nevýhod kávy může být v tomto směru její kyselost, takže přidávat ji k rostlinám samotnou a ve velkém množství by nemuselo být ideální. A to hlavně tam, kde je půda přirozeně kyselá, případně kde už obsahuje vysoké množství dusíku.
Vápník neguje kyselost
Jak ale víme, až 90 procent obsahu vaječných skořápek tvoří uhličitan vápenatý, který je výborným bojovníkem proti kyselosti. Zahrádkáři vědí, že pokud mají kyselou půdu, situaci napravují přidáním vápna, tedy drceného vápence. A to jsme už velmi blízko k složení skořápek.
Vápník je velmi cenný například pro rajčata, papriku, ale rovněž i pro všechny druhy zeleniny a navíc i pro bylinky. Pokud tyto plodiny nemají dostatek vápníku, rostou pomaleji, jsou slabší a mohou jim žloutnout listy.
Káva a skořápky jako mulč
Dříve zmiňovaný zdroj LA Compost píše i o tom, že kombinaci zbytků kávy a vaječných skořápek je možné využít i jako mulč, tedy jakési ochranné zakrytí půdy: „Mulč pokrývá a chrání půdu před vystavením slunci, avšak současně pomáhá s tím, že při koříncích rostlin zadržuje vodu.“
Nuž a tento kávovo-skořepinový mulč se postupem času začne rozkládat, takže půdu bude přirozeně přihnojovat.
Jak postupovat při výrobě kávovo-skořepinového hnojiva?
Kávový grunt je třeba podle možností nechat vyschnout. Najít mu vhodnou nádobu, ve které se mu to může dařit a potom jen čekat. Skořápky od vajec zase třeba rozdrtit na menší kousky a taktéž je nechat vyschnout. Když budou suché, budou se dát velmi snadno rozdrtit na ještě menší částečky.
Grunt a skořápky od vajec se doporučuje skladovat osamotě a množství těchto produktů je třeba přizpůsobit velikosti zahrady, případně plochy, kterou chcete přihnojit. Těsně před samotným „aktem“ vylepšování půdy grunt se skořápkami promíchejte a finální směs můžete začít aplikovat.
Přihnojovat je třeba každých pár měsíců
„Tento proces opakujte každých pár měsíců, případně alespoň na začátku každé pěstitelské sezóny,“ připomíná David Klein. „Ale jako při všem, i tady je důležité nepřehnat to. Příliš velké množství hnojiva by už rostlinám mohlo ublížit.“
Na toto si rozhodně dejte pozor, protože všeho moc škodí. Některé zdroje píší i o tom, že kofein, který se nachází i ve vyextrahované kávě, rostlinám vůbec nemusí prospět a může dokonce zastavit jejich růst.
Káva jako hnojivo se najde v každé domácnosti
Tématu používání kávového odpadu jako hnojiva se věnovala i stránka gardener.com. Káva jako hnojivo je podle autorky tam publikovaného článku Lindy Leeové více než vhodná. „V principu je to tak, že v kávovém filtru zůstanou v průměru 2 procenta dusíku, 0,4 procenta fosforu a 0,8 procenta draslíku,“ uvedla odbornice.
„Jelikož je kávový grunt mírně kyselý (jeho pH je okolo 6.5), vhodný je hlavně pro takové rostliny, kterým vyhovuje kyselejší půda. Jednou z největších výhod kávy jako hnojiva je skutečnost, že kávový grunt se najde v téměř každé domácnosti a netřeba ho kupovat.“
Grunt přiláká žížaly, odpudí slimáky a mravence
Velmi zajímavé je i to, že kávový grunt přitahuje žížaly. „A to je velká výhoda, protože žížaly kypří půdu a zajišťují její ‚rozmělněnější‘ strukturu. Kromě toho pomáhají rozkládat organický materiál nacházející se v půdě,“ skonstatovala Leeová.
Žížaly tedy káva přitáhne, jiné živočichy však odpudí. Problém s ní podle zmiňované odbornice mají hlavně slimáci a mravenci.
Pozor na plíseň
Leeová upozornila na to, abychom si při přípravě hnojení kávou dali pozor na plíseň. Kávový grunt je třeba pořádně prosušit a detailně si posvítit na to, jestli v něm už nezačala vznikat plíseň.
„A to hlavně v případě kávovarů, ve kterých zůstává grunt v nádobce delší dobu,“ varovala. „Ale je jedno, jaký kávovar máte. Kávový grunt nejdřív vysušte a až potom ho využijte jako hnojivo. Snížíte tak riziko vzniku možných plísní. Grunt jednoduše rozložte na plochý prostor a nechte ho vyschnout.“
Káva jako hnojivo na rajčata
Více odborných zdrojů se shoduje v tom, že káva je výborná hlavně jako hnojivo na rajčata. Tématu se věnovala i stránka tomatodirt.com, která přinesla i reakci čtenářky.
„Přečetla jsem si článek o používání kávového odpadu,“ uvedla Amber. „K rostlinám jsem tedy začala přidávat náš domácí kávový odpad a kromě toho i kávový grunt z manželovy kanceláře – dělala jsem to minimálně jednou do týdne. Rostliny jsou obrovské a mají velmi mnoho plodů. Nevím, jestli to má něco společného s přidáváním kávy jako hnojiva, ale procesu růstu to určitě neuškodilo.“
Podobně pozitivní byla i následná reakce odborníků z Tomato Dirt. „Mnoho zahrádkářů hlásilo podobný úspěch, i když oficiálně ještě není potvrzené, jestli právě kávový odpad je tou čarovnou příměsí. Velmi často se však používá při rostlinách, které mají rádi určitou kyselost, například při azalkách, rododendronech, brusinkách, borůvkách… a rajčatech.“
„Dávejte si však pozor a rajčata nepřetěžte příliš velkým množstvím kávového odpadu. Mají totiž rádi mírně kyselou půdu a ne velmi kyselou,“ dodává web Tomato Dirt.
Káva jako hnojivo? Ano, ale s mírou
Při pití kávy platí, že všechno je třeba dělat s mírou a denně nepřekročit limit 400 miligramů přijatého kofeinu. To samé můžeme říct i o hnojení. Pokud by bylo kávy moc, půdu by přehnaně překyselila, případně by začal úřadovat nadbytečný kofein. Vsaďte tedy na opatrnost.
