Káva mi nedělá dobře. Co s tím mám dělat? Už jste si také položili takovou otázku? Pokud ano, tak vězte, že v tom nejste sami. Intolerance na kofein je totiž docela běžná.
Mnoho lidí si bez kávy nedokáže představit žádné ráno, ale rádi si ji užíváme i v průběhu dne a mnozí z nás si ji dávkují dokonce i po večerech. Káva dodá energii, lépe se po ní pracuje a zvládají se povinnosti. Ale co s těmi smolaři, kteří kávu příliš netolerují? Jejich tělo se nějakým způsobem vzpírá a naznačuje, že kofein nechce.
Nejhůře jsou na tom lidé s úzkostnými poruchami
Stránka The Huffington Post píše o tom, že až 40 milionů Američanů má problémy s úzkostnými poruchami a právě jim může káva způsobit největší problémy. Postará se totiž o zhoršení potíží.
„A to proto, že stimulační vlivy kofeinu – hlavně když je konzumován ve větších množstvích – mohou způsobovat nebo zhoršovat symptomy úzkosti jako například bušení srdce, neklid, žaludeční nepohodu nebo potíže se spánkem,“ píše HuffPost.
Kofein jako spolehlivý způsob vyvolávání nepohody
Zmíněný zdroj v této souvislosti citoval i Mary Margaret Sweeneyovou, která je profesorkou psychiatrie a behaviorálních věd na Univerzitě Johna Hopkinse v Baltimoru.
„Výzkumné studie využívaly průměrnou až vysokou dávku kofeinu jako spolehlivý způsob vyvolávání nepohody u osob s poruchami úzkosti, takže jejich symptomy mohly studovat v bezpečném a kontrolovaném prostředí,“ konstatovala Sweeneyová, podle které je kofein v tomto směru velmi spolehlivým pomocníkem.
Na kofein reaguje každý jinak
Co je však zvláštní, reakce na kofein jsou u každého člověka jiné. Někdo bez problémů zvládne i tři espressa, klidně si lehne a usne, ale někdo z nich bude celý den rozhozený. No a vědci přišli na to, že lidé, kteří mají úzkostné poruchy, jsou na kofein citlivější.
„Někteří jednotlivci mohou pocítit úzkost, nervozitu či neklid při mnohem menších dávkách než jiní,“ řekla Laura Julianová, která je profesorkou psychologie na Americké univerzitě ve Washingtonu a kromě toho se intenzivně věnuje i výzkumu kofeinu.
„Část této rozdílnosti může být způsobena individuální citlivostí, genetickými rozdíly, ale i léky a například i orální antikoncepcí. No a svůj vliv má i množství kofeinu, na které je daný člověk zvyklý. Může se u něj totiž vybudovat tolerance.“
Kofein a adenosin
Julianová následně vysvětlila i fungování kofeinu, který se vlastně naváže na mozkové receptory určené pro adenosin a obsadí je. Do mozku kvůli tomu de facto nepřicházejí signály o tom, že tělo je unavené – pokud bychom to chtěli říct velmi zjednodušeně.
„Adenosin se v našich mozcích hromadí během trvání bdělosti a způsobuje, že jsme čím dál ospalejší a méně ostražití. Kofein však zablokuje receptory určené pro adenosin a tím pádem vlastně způsobuje, že se cítíme bdělejší a ostražitější,“ zdůraznila Julianová.
Jaký je denní limit kofeinu?
Obecně platí i jiná věc; je třeba si dát pozor na množství kofeinu, které člověk přijme. Mluví se o tom, že maximem by mělo být 300 až 400 miligramů denně, přičemž v jednotlivých státech je tato úroveň stanovena různě. Určují ji úřady odpovědné za daný region. Jsou však lidé, kteří mají problém už i při množství 200 miligramů.
„Malé množství kofeinu obvykle úzkost nezpůsobuje a mimořádně vysoké množství ji naopak způsobí u každého,“ pokračovala odbornice, která se vzápětí opět vrátila k tomu, že každý člověk je jiný. Všichni máme určitý limit, avšak všichni ho máme posunutý jinde. A ti, kteří mají s úzkostí problémy i bez kofeinu, ho mají velmi nízko.
Káva, energetický nápoj, čaj
„Dávka kávy může obsahovat od 50 až do 500 miligramů kofeinu v závislosti na druhu kávových zrn, velikosti nápoje či způsobu přípravy,“ mluvila dále Julianová připomínajíc, že robusta má více kofeinu než arabika a když si dáte některý z největších nápojů v Starbucksu, tak už jen jeho vypitím překročíte 400 miligramů kofeinu!
No a pokud k tomu přidáte ještě nějaký energetický nápoj, nebo klidně i černý čaj, už je toho příliš. I proto přidala tvrzení: „Někteří lidé ve skutečnosti konzumují mnohem více kofeinu, než si uvědomují.“
Osobní pozorování
Závěr je nakonec jednoduchý; každý člověk by se měl pozorovat a sám uvidí, co mu dělá dobře a co mu naopak škodí.
„Uvedu příklad. Když se například cítíte obzvlášť nervózně, případně máte problém se spánkem, nevypili jste náhodou o kávu více než jindy? Takto dokážete odpozorovat, zda je množství spotřebovaného kofeinu v nějakém vztahu se symptomy. Uvidíte i to, zda dva šálky kávy vypité okamžitě po sobě způsobí větší nervozitu než dva šálky ve vzdálenějších časových okamžicích, případně zda vám kofein požitý v pozdější fázi dne způsobuje problém se spánkem,“ dodala Laura Julianová.
