S ostříleným kávovým gurmánem Michalem Šturcem jsme se teprve nedávno bavili o instantní kávě. Byl to doslova přelomový rozhovor, který překonal dosavadní rekord čtenosti Blogu o kávě a způsobil pořádné haló. Není se čemu divit, protože zkušený Bratislavčan, který za kávou procestoval více než 50 států a navštívil množství plantáží po celém světě, rozhodně není fanouškem instantní kávoviny a dal to jasně najevo. Podle něj to ani není káva a nikomu ji nedoporučuje pít.
Zde pochopitelně jde o pohled odborníka, který kávě zasvětil velkou část svého osobního i profesního života. Prošel všechny schůdky pomyslného kávového žebříčku a když už ochutnal to nejlepší, co tento svět nabízí, pochopitelně není ochotný sejít zpět a trápit se pitím druho- nebo třetiřadých produktů.
Jeho slova jsou vždy velmi přímá a trefná. Nechodí kolem horké kaše. Když jsme se ho zeptali na klasickou zalévanou kávu, respektive „turka“, odpověděl, že „její pití určitě není zdravotně v pořádku“ a zdůraznil, že z kávy se při tomto způsobu přípravy vyextrahují i škodlivé látky. Když to někomu chutná i takto, tak OK, proti gustu žádný dišputát, ale sotva to umíme nazvat uvědomělým kafíčkováním.
Káva ze supermarketu? Jedině jako pohlcovač pachu…
A příliš uvědoměle se podle všeho nechovají ani lidé, kteří kávu kupují v super- či hypermarketech. Pravděpodobně totiž netuší, že kvalitu tam rozhodně neseženou. Doslova „podhozené“ jsou tam jen reklamou vyšperkované produkty, o kterých si jen myslí, že jsou kvalitní. I když samozřejmě, že to neplatí o každém jednotlivci a čím dál více lidí nakupuje ve specializovaných obchodech, kde se dopracují k opravdu kvalitní výběrové kávě.
„Jednou jsem dostal otázku, jestli si i já kupuji kávu v supermarketu,“ prozradil Michal Šturc v rozhovoru pro Blog o kávě. „A odpověděl jsem přikývnutím: ‚Ano, jednou za čas. Jemně ji semelu, dám na podšálek a vložím do ledničky. Protože je vhodná jen jako pohlcovač pachu a určitě ne na pití‘.“
Výběrové kávy je méně než pět procent
Opět jednou tvrdá, ale na druhé straně i trefná slova. A rozhodně ne nepodložená. Velemluvné byly totiž i další vyjádření: „Když jsme se před dvaceti lety začali kávou podnikatelsky zabývat a prodávat výběrové kávovníkové zrno z různých pěstitelských zemí, byla jeho celková světová produkce 8,5 milionů tun, z čehož byly jen dvě až tři procenta výběrové. Dnes to může být čtyři až pět procent.“
Kvalita se zvýšila, protože do hry vstoupili odborníci, kteří učí majitele kávovníkových plantáží vypěstovat kávovníkové zrno vyšší kvality. „Vyšší kvalita rovná se více peněz pro majitele kávovníkových plantáží,“ zdůraznil náš respondent a pokračoval v rozvíjení hlubší myšlenky: „V první fázi úpravy se kávovníkové třešničky zpracovávají buď mokrou nebo suchou metodou a v této fázi jsou kávovníkové zrna ještě netříděné. Pěstitelské země je pak rozdělí na pět až šest jakostních tříd a prodá se všechno.“
Do supermarketů míří káva nejnižší kvality
„Víte, kde skončí čtvrtá, pátá nebo šestá jakostní třída?“ položil nám Michal Šturc protiotázku. „Tak já vám to povím: jsou to kávy, které najdete v běžných supermarketech. Mleté kávy, instantní, kapslové. Jsou nabízené v pěkných obalech a mají dobrý marketing. Udělají tomu reklamu se známou tváří a zákazníka poutá právě to, ne však kvalita. Skutečnost je nakonec taková, že spotřebitel při koupi takové kávy nemá možnost zhodnotit reálnou kvalitu kávovníkového zrna.“
Čtěte také: Instantní káva není káva, zakázal bych ji prodávat
Je tu však i další problém. Pokud si v obchodě koupíme „značkovou kávu“, tak má zcela jinou kvalitu, než například v Itálii. „Tam si na ní pochutnají i bez mléka a cukru, ale u nás se tyto produkty takto vypít nedají,“ kroutil hlavou M. Šturc. „Ital, Rakušan a Němec si totiž kvalitu nechají doma pro své zákazníky a méně kvalitní kávu vyvážejí do zemí východní Evropy, čili i na Slovensko. A neplatí to jen o kávě, ale i o jiných potravinách.“
Šturc: Kvalitní espresso si nežádá mléko ani cukr
Kávového znalce to delší dobu hněvalo a i proto se před dvěma desetiletími rozhodl, že to tak nenechá. Spolu se svými syny založil rodinnou firmu, prostřednictvím které začal tvrdý boj za změnu: Markom s prodejnami Casa del Caffé. „Chtěli jsme to prolomit. Po přibližně dvou letech se nám už Slováky začalo dařit přesvědčovat o tom, že existuje i vyšší kvalita, než to, co dosud pili na Slovensku. Předtím u nás nebyl nikdo, kdo by se zabýval vyšší kvalitou kávovníkového zrna.“
„Můj osobní názor je takový, že do opravdu kvalitního espressa nepatří mléko ani cukr. Vlastně ne že nepatří, ale to espresso je samo o sobě natolik kvalitní a dobré, že do něj nepotřebujete nic dávat. Přesně s tímto mottem provozujeme i naše dva obchody, ve kterých máme kávovníkové zrná, stoprocentní arabiky, z Jamajky, Nepálu, Havajských ostrovů, Kuby či Galapág.“
Kvalitní káva je jako luxusní auta
„Z pohledu kvality bych to neskromně přirovnal k luxusním autům jako Rolls-Royce, Lamborghini, Ferrari, Bentley,“ usmál se Michal Šturc. „Prodejem kapslových káv se ani nezabýváme. Je vtipné, že je najdete v prodejnách, kde prodávají různé textilie, domácí spotřebiče a k tomu i kávu. Nemyslím si však, že by tam lidé našli takovou kvalitu, jako v klasických coffee shopech.“
—————————————————
