Nová studie publikovaná v časopise Nutrients přinesla zajímavý výsledek. Po pěti minutách vystavení vůni čerstvě připravené kávy účastníci uváděli méně únavy, napětí, zmatku a negativní nálady. Vědci zároveň zaznamenali změnu jedného z EEG ukazatelů spojených s relaxací. Je možné, že vůně kávy reálně pomáhá?
Do experimentu se zapojilo 20 zdravých lidí ve věku 20 až 29 let, z toho 12 žen a osm mužů. Vědci jim připravili filtrovanou kávu z 20 gramů mleté kávy a 400 mililitrů vody s teplotou 85 °C. Čerstvě připravený nápoj následně umístili přibližně 50 centimetrů od účastníka, který pět minut normálně dýchal a byl vystaven přirozeně se šířícímu arómatu.
Před experimentem a bezprostředně po něm vědci hodnotili náladu pomocí dotazníku POMS, který sleduje například napětí, únavu, zmatek či vitalitu. Současně měřili EEG, srdeční frekvenci a variabilitu srdeční frekvence. Cílem tedy nebylo jen zeptat se účastníků, jestli se po očichání kávy cítí lépe, ale porovnat subjektivní odpovědi i s vybranými fyziologickými ukazateli.
Méně únavy a napětí, ale ne víc energie
Po pěti minutách se celkové skóre negativní nálady výrazně snížilo. Po statistické korekci zůstaly významné poklesy ve čtyřech oblastech: únava, napětí a úzkost, zmatek a depresivní nálada. Naopak skóre vitality a energie se významně nezměnilo.
Právě tohle je na výsledcích zajímavé. Vůně kávy účastníky podle měření spíš „uklidnila“, než aby je nakopla způsobem, jaký si běžně spojujeme s kofeinem. To samozřejmě neznamená, že kávové aroma funguje jako relaxační terapie, ale výsledky naznačují, že samotný senzorický zážitek může mít určitý psychologický efekt.
Změnu zaznamenalo i EEG
Vědci sledovali i takzvaný EEG-derived relaxation index, tedy ukazatel vypočítaný z poměru různých frekvenčních pásem mozkové aktivity. Jeho průměrná hodnota se po pěti minutách zvýšila přibližně z 0,74 na 0,78. Autoři ale sami upozorňují, že tenhle index nelze jednoduše interpretovat jako přímý důkaz toho, že se mozek „uvolnil“ nebo že vůně kávy způsobila relaxaci.
Naopak při srdeční frekvenci ani variabilitě srdečního rytmu se významné změny neobjevily. Vědci navíc nenašli jasnou souvislost mezi tím, jak se jednotlivým lidem změnila nálada, a tím, jak se změnilo jejich EEG či srdeční aktivita. Výsledky proto spíš ukazují několik samostatných pozorování než jeden jasně vysvětlený mechanismus.
Velký problém: chyběla kontrolní skupina
Největší slabinou studie je její design. Všech 20 účastníků sedělo pět minut u kávy, ale neexistovala druhá skupina, která by stejný čas seděla třeba u horké vody, jiného nápoje nebo úplně bez vůně. Proto se nedá vyloučit, že část zlepšení nálady způsobilo už samotné klidné pětiminutové sezení, prostředí laboratoře nebo očekávání účastníků.
Studie byla navíc velmi malá a zahrnovala jen mladé lidi. Vědci neměřili koncentraci aróma v místnosti a úplně pod kontrolou nebyly ani faktory jako teplota či vlhkost vzduchu. Výsledky proto je třeba vnímat jako zajímavý první signál, ne jako důkaz toho, že vůně kávy spolehlivě zlepšuje náladu každému člověku.
Není to však první podobná studie
Zajímavé je, že podobný efekt samotné vůně kávy zaznamenali vědci už dřív. V randomizované a placebo-kontrolované studii z roku 2019 rozdělili 80 mladých lidí do dvou skupin. Jedna pět minut inhalovala vůni kávy a druhá vůni uhlíkového prášku, který sloužil jako placebo.
Ve skupině s vůní kávy se následně zlepšily některé parametry pozornosti a pracovní paměti a účastníci uváděli vyšší bdělost. Ani v této studii se však významně nezměnil tep, krvní tlak či hladina kortizolu. Autoři proto dospěli k tomu, že aróma kávy může ovlivnit některé aspekty nálady a kognitivního výkonu, ale neprokázali, že by snižovalo stres nebo výrazně ovlivňovalo autonomní tělesné reakce.
Může tedy vůně kávy zlepšit náladu?
Zatím můžeme říct jen to, že výsledky jsou zajímavé a do určité míry se opakují i ve starších experimentech. Nová studie ukázala pokles několika negativních pocitů a změnu EEG ukazatele po pětiminutovém kontaktu s vůní kávy. Sama o sobě však nedokáže potvrdit, že příčinou bylo přímo kávové aróma.
Další studie budou potřebovat větší počet lidí a především srovnávací skupinu bez kávy nebo s jinou vůní. Až potom bude možné lépe oddělit samotný účinek aróma od očekávání, zvyku či jednoduchého efektu krátké přestávky. Dovtedy si můžeme aspoň říct, že ranní kávový rituál možná není jen o kofeinu a chuti – svou roli může hrát i to, co cítíme ještě před prvním douškem.
Máte rádi dobrou kávu?
Pokud tě káva baví nejen svojí vůní, ale především chutí, podívej se i na naše aktuální AKCE NA KÁVU. Hledáme pro tebe čerstvě pražené kávy z řemeslných pražíren s nejlepším poměrem cena/kvalita. Při nákupu nezapomeň uplatnit slevový kód BLOGOKAVE10.
FAQ
Může vůně kávy zlepšit náladu?
Nová malá studie ukázala, že po pěti minutách u vůně kávy účastníci uváděli méně únavy, napětí, zmatku a negativní nálady. Protože však experiment neměl kontrolní skupinu, nelze potvrdit, že tyto změny způsobila právě vůně kávy. Výsledek je proto zajímavým náznakem, ne definitivním důkazem.
Funguje vůně kávy i bez kofeinu?
Při těchto experimentech účastníci kávu nepili, takže kofein a jeho běžné působení na mozek nebyly hlavní cestou působení. Vědci sledovali jen reakci na vůni čerstvě připravené kávy. To naznačuje, že některé psychologické reakce spojené s kávou mohou vzniknout ještě před jejím vypitím.
Snižuje vůně kávy stres?
Takový závěr zatím není možné udělat. Ve studii z roku 2019 se po inhalaci kávového aróma významně nezměnila hladina kortizolu, krvní tlak ani tep. Novější studie sice zaznamenala méně napětí a úzkosti v dotazníku, ale bez kontrolní skupiny nelze tento efekt jednoznačně připsat kávě.
Jak dlouho účastníci vůni kávy cítili?
V nové studii byli účastníci vystaveni přirozeně se šířící vůni čerstvě připravené kávy pět minut. Stejnou délku expozice použila i starší randomizovaná studie z roku 2019. Z toho však nelze odvodit, že právě pět minut je nějaká optimální nebo potřebná dávka.
