Když se řekne káva, většina lidí si okamžitě představí kofein. Právě tato látka je totiž zodpovědná za povzbuzení, lepší koncentraci či oddálení únavy. Nejnovější vědecké výzkumy však naznačují, že kofein je jen částí celého příběhu.
Vědci dnes o kávě mluví jako o jedné z chemicky nejkomplexnějších potravin, které běžně konzumujeme. V zrnu bylo identifikováno více než tisíc různých sloučenin. Některé vznikají přirozeně během růstu kávovníku, další se tvoří při pražení.
Nejnovější studie publikovaná v časopise Nature posiluje názor, že účinky kávy nelze vysvětlit pouze kofeinem. Výzkumníci zkoumali biologické procesy související s osou střevo–mozek a upozorňují, že významnou roli mohou hrát i další látky obsažené v kávě.
Káva není jen stimulant
Kofein patří mezi nejlépe prozkoumané přírodní stimulanty na světě. Blokuje adenosinové receptory v mozku, díky čemuž oddaluje pocit únavy a zvyšuje bdělost. Pokud by však byla káva pouze nosičem kofeinu, stačila by kofeinová tableta nebo energetický nápoj. Vědecké studie i proto opakovaně zdůrazňují, že účinky kávy se nedají úplně vysvětlit samotným kofeinem.
Káva obsahuje množství dalších biologicky aktivních látek. Mezi nejznámější patří chlorogenové kyseliny, diterpeny cafestol a kahweol, trigonelin či melanoidiny vznikající během pražení. Každá z nich může mít vlastní biologický význam a některé působí až poté, co je zpracuje střevní mikrobiom.
Co ukazuje nový výskum
Nová studie se zaměřila na vztah mezi bioaktivními látkami z kávy, střevním mikrobiomem a biologickými procesy na ose střevo–mozek.
Výzkumníci pracovali se 62 zdravými dospělými účastníky. Porovnávali lidi, kteří kávu pili pravidelně, s těmi, kteří ji běžně nepili. Zároveň sledovali, co se děje při vysazení kávy a při jejím opětovném zařazení do jídelníčku. Nešlo tedy jen o jednoduchý dotazník o tom, kdo pije kolik kávy. Vědci analyzovali i vzorky stolice a moči, složení střevního mikrobiomu, metabolity a více ukazatelů souvisejících se stresem, náladou či kognitivními funkcemi.
Důležité je i to, že výzkum nepracoval pouze s klasickou kofeinovou kávou. Vědce zajímalo, zda se některé změny objeví i u bezkofeinové kávy. Právě toto je jeden z nejzajímavějších výsledků: část pozorovaných změn nelze jednoduše připsat kofeinu. Do hry tak vstupují i další látky obsažené v kávě, například polyfenoly, chlorogenové kyseliny nebo látky vznikající během pražení.
Není to jen kofein
Autoři upozorňují, že některé pozorované účinky nelze jednoduše připsat pouze kofeinu. Do hry vstupují i další sloučeniny obsažené v kávě a produkty jejich metabolismu. Toto je ve vědeckém chápání kávy důležitý posun. Namísto otázky „co dělá kofein?“ se výzkumníci stále častěji ptají: „co dělá celá káva?“
Právě proto dnes vznikají studie, které zkoumají jednotlivé polyfenoly, antioxidanty či látky vznikající během pražení. Káva se tak ve vědě stále méně vnímá jako jednoduchý zdroj kofeinu a stále více jako komplexní potravina s množstvím biologicky aktivních složek.
Důležitou roli může hrát mikrobiom
Některé látky obsažené v kávě se vstřebávají přímo. Jiné se nejdříve dostávají do tlustého střeva, kde je začnou zpracovávat bakterie tvořící střevní mikrobiom.
Blog o kávě se tomuto tématu věnoval už v samostatném článku o mikrobiomu. Nový výzkum však naznačuje, že nejde jen o změnu zastoupení jednotlivých bakterií. Vědci se dnes snaží pochopit, jaké látky tyto bakterie vytvářejí a jak následně ovlivňují lidský organismus.
Právě osa střevo–mozek je dnes jednou z oblastí, která vědce velmi zajímá. Jde o obousměrnou komunikaci mezi trávicím traktem, střevními bakteriemi, imunitním systémem a mozkem. Zjednodušeně řečeno: to, co se děje ve střevech, nemusí zůstat jen ve střevech. Může to souviset i s metabolismem, zánětem, stresovou reakcí či některými procesy v mozku.
To však neznamená, že káva automaticky „zlepšuje mozek“ nebo že ji máme začít pít jako lék. Znamená to spíše to, že káva je z biologického hlediska mnohem zajímavější, než se dlouho předpokládalo.
Neznamená to, že káva je lék
Takové studie bývají často interpretovány velmi zjednodušeně. Některé titulky naznačují, že káva zlepšuje náladu nebo prospívá mozku. Samotní autoři této studie jsou však mnohem opatrnější.
Výzkum zatím ukazuje biologické souvislosti a možné mechanismy. To ještě neznamená, že pití většího množství kávy automaticky přinese konkrétní zdravotní účinky. I proto odborníci upozorňují, že výsledky je třeba potvrdit dalšími klinickými studiemi.
Důležitý je i rozsah výzkumu. Studie pracovala se zdravými dospělými účastníky a relativně malým vzorkem lidí. Její výsledky jsou proto zajímavé a hodnotné, ale neměly by se překládat do jednoduchých doporučení typu „pijte více kávy a budete zdravější“.
Dobrá zpráva pro milovníky kávy
Nové poznatky ukazují, že kvalitní káva je mnohem složitější nápoj, než se ještě před několika lety předpokládalo. Kofein sice zůstává její nejznámější složkou, ale rozhodně ne jedinou.
Pro běžného konzumenta z toho vyplývá jednoduchá věc: když mluvíme o účincích kávy, neměli bychom automaticky mluvit jen o kofeinu. Dva šálky kávy a kofeinová tabletka nemusí být pro tělo totéž. Káva obsahuje stovky dalších látek, které mohou vstupovat do interakce se střevním mikrobiomem, metabolismem i dalšími biologickými procesy. Právě v tom je její vědecká zajímavost.
Výzkum se dnes stále více zaměřuje na stovky dalších látek, které vznikají již během růstu kávovníku nebo později při pražení. Právě jejich vzájemné působení může vysvětlovat, proč je káva jednou z nejintenzivněji zkoumaných potravin současnosti.
Je proto pravděpodobné, že v nejbližších letech budeme o účincích kávy slyšet ještě mnohem více. Ne proto, že vědci objevili nový účinek kofeinu, ale proto, že postupně odhalují celý chemický svět ukrytý v jednom šálku kávy.
