Káva má několik potvrzených zdravotních výhod. O mnoha z nich jsme psali i tady na stránkách Blogu o kávě, ale prioritně ji podle všeho nepijeme kvůli nim. Kromě chuti je její hlavní výhodou hlavně skutečnost, že nás dokáže poměrně rychle nakopnout a dodat nám energii. Zamysleli jste se někdy nad tím, kdy je nejlepší čas na kávu? Je ranní káva dobrý nápad?
Většina z nás sáhne po prvním šálku hned ráno po probuzení. Tělo je ještě jakési malátné, mysl ospalá, ale přesun ke kávovaru zvládneme a přicházející aroma se v průběhu krátké chvíle začne starat o zlepšení nálady. Potom přijdou první doušky a jsme na tom čím dál lépe.
Mnozí postupujeme přibližně takto, ale podle všeho to není úplně správné. Existují totiž studie a odborné texty, které naznačují, že kávu hned ráno nepotřebujeme. Tělo by na tom po kvalitním spánku mělo být dobře a nemělo by pociťovat energetický deficit.
Nejlepší čas na kávu? Časná ranní káva není potřeba
Podívejme se na to trochu odborněji. Součástí mozku jsou tzv. suprachiazmatická jádra (SCN), která předurčují hladinu kortizolu, jinak známého také jako „stresový hormon“. Pokud ji máme optimální, jsme čilí a bystrí, ale pokud je nízká, cítíme ospalost a únavu.
Jak píše stránka inc.com, suprachiazmatická jádra určují náš cirkadiánní rytmus. To je v zásadě předem nastavený 24hodinový denní cyklus, který je individuální pro každého jednotlivce a opakuje se den co den. No a „nastavený“ je tak, aby nás ráno probral a nastartoval.
V souvislosti s přechodem jednotlivých fází tohoto cyklu máme kortizolu někdy více, potom zas méně. I proto se prý někomu z nás lépe pracuje brzy ráno (jeho kortizol vyběhne nahoru o něco dříve), někdo je však naopak schopný vyvíjet aktivitu déle do noci. Téma jako taková je mnohem komplikovanější, avšak pro další ilustrování vlivu pití kávy nám postačí takové hrubé vysvětlení.
Kortizol s kofeinem nás poženou do extrému
Neurovědec Steven L. Miller z Geiselovy školy medicíny v Dartmouthu upozornil, že pití kávy je třeba přizpůsobit jednotlivým fázím, kterými naše tělo prochází. Když máme dostatek kortizolu a jsme na vrcholu pomyslné sinusoidy (i když to většinou jako sinusoida nevypadá), tak kofein příliš nepotřebujeme. No a ve skutečnosti je to tak, že ráno po probuzení jsme na tom v tomto směru nejlépe.
Pokud jsme z hlediska kortizolu na vrcholu a ještě si k tomu dáme pořádnou dávku kávy, můžeme to přehnat a optimální množství energie výrazně překročit. To už potom vede například k nadměrnému stresu, přehnané nervozitě, případně u některých citlivějších osob dokonce k třesu. Tělo má tolik energie, že se s ní už neumí optimálně vyrovnat.
Kortizolový vrchol přichází mezi osmou a devátou ráno
Publikované výsledky studie hovoří o tom, že pokud člověk vstává v 6:30 ráno, vrcholnou úroveň kortizolu dosáhne mezi 8:00 a 9:00, další vrchol – ale už nižší – přijde mezi 12:00 a 13:00 a nakonec i mezi 17:30 a 18:30. Pokud někdo z vás vstává až v 8:30, všechny časové termíny si musí o dvě hodinky posunout. Takto se dopracujete k vlastní křivce a snadno uvidíte, kdy jste nejčilejší. No a tehdy kávu pochopitelně příliš nepotřebujete.
Lidé, kteří dokážou vstávat velmi brzy ráno, mají tuto křivku posunutou vpřed a nezřídka existují případy, kdy takové osoby vstávají už před pátou ráno. Tím pádem dosáhnou prvního kortizolového vrcholu dříve. No a spáči, kteří umí být v posteli až do desáté, ale potom jsou aktivní dlouho do noci, to zase mají o něco jinak.
Jak vypadá kortizolová křivka?
Fungování kortizolu pěkně vysvětlila i stránka adrenalfatigue.org. „Kortizol není v průběhu dne vylučován rovnoměrně,“ píše se v odborném textu. „Spíše následuje každodenní vzorec, přičemž nejvíce je vylučován přibližně v 8:00 ráno a nejméně mezi půlnocí a 4:00 ráno. Právě rostoucí úroveň kortizolu nás ráno ve skutečnosti probudí.“
Podle tohoto zdroje je tedy denní maximum kortizolu kolem 8:00 (po snídani) a potom postupně klesá. Hlavně pomocí dalších jídel ještě vyskočí, ale už ne na takovou vysokou úroveň, jako hned ráno. Když však něco sníme nebo vypijeme, tělu dodáme energii a křivku posuneme opět o něco výše.
„Když něco sníme, byť jen malou svačinu, už se to postará o malý nárůst kortizolu,“ píše zdroj. No a přesně v tomto ví svou roli sehrát například i káva. Nemá velký význam „natankovat“ se jí v okamžiku maximální hladiny kortizolu, ale raději tehdy, když nám jeho úroveň klesla a přestáváme mít dostatek energie.
Ranní káva není optimální, ale to není ani pozdní večerní
„Úroveň kortizolu roste i po vyjití z postele a když si dáte ke snídani svůj první šálek kávy, nevyužijete celý její přínos a možná se dostanete až do fáze zbytečného stresového zatížení,“ konstatuje Geoffrey James z inc.com, podle kterého si je třeba pití kávy lépe rozplánovat a přizpůsobit nejkritičtějším denním okamžikům.
Ale pozor: dát si kávu pozdě večer už nemusí být úplně ideální, protože kofein může následně v těle klidně zůstat i deset až dvanáct hodin a způsobí problémy se spánkem. Hlavně proto existuje i skupina fanoušků bezkofeinové kávy.
Takže kdy je nejlepší čas na kávu?
Když zohledníme všechny zmiňované okolnosti, má být podle této studie nejlepší čas na kávu s kofeinem mezi 9:30 a 11:30 dopoledne. Tehdy se dostavuje první „krize“ a kávou umíme velmi efektivně zvednout naši energetickou úroveň. Kdybyste tedy měli k dispozici jen jeden jediný šálek denně, určitě byste ho měli vypít právě v tomto období. Pokud však nejste v takové nouzi, můžete ji ve vhodných dávkách samozřejmě přijímat častěji.
Touto otázkou se kromě jiného zabývala i armáda Spojených států amerických, která rovněž zkoumala, kdy je nejlepší vojákům dodávat kávu – a to podle možností co nejefektivněji, aby se jí nespotřebovalo zbytečně mnoho. A výsledek je velmi podobný: hned ráno ten okamžik není. Na určování správného termínu vojáci dokonce vyvinuli speciální algoritmus.
Efektivnost účinku kofeinu lze zvýšit až o 64 procent
„Přišli jsme na to, že díky našemu algoritmu, který určuje, kdy a kolik kofeinu by měl člověk zkonzumovat, umíme při stejné denní dávce kofeinu zvýšit ostražitost vojáků až o 64 procent,“ uvedl ve stanovisku publikovaném na sciencedaily.com Jaques Reifman. „Případně to umíme říct i tak, že subjekt může snížit spotřebu kofeinu až o 65 procent, ale navzdory tomu díky němu může dosahovat stejné zlepšení čilosti a ostražitosti.“
Toto všechno funguje opět na bázi dříve zmiňovaných křivek a vychází z předpokladu, že pokud jsme z hlediska jakési interní bdělosti na vrcholu, nepotřebujeme ji ještě více podporovat kávou a kofeinem. Oblíbený nápoj je třeba dávkovat v okamžiku únavy a přibližování se k pomyslnému dnu.
Obdobně to vidí i další zdroje
K podobným závěrům přišel i YouTube kanál ASAP Science, podle kterého je nejlepší okamžik na pití kávy někde uprostřed mezi 9:00 a 12:00, no a potom i někde uprostřed mezi 13:00 a 17:30. Právě v období mezi vrcholovými hladinami kortizolu.
No a aby toho nebylo málo, dietoložka Anar Allidinová pro Global News potvrdila v zásadě to samé: „Vypadá to tak, že kombinace kofeinu a vysokého kortizolu navíc může v pozdější fázi dne vést k nástupu výraznější únavy, a to v okamžiku, kdy se z těla vytratí jak kofein, tak i kortizol.“
Proto je i podle ní nejlepší pít kávu mezi 9:30 a 11:30, no a potom mezi 13:30 a 17:00. To všechno v případě průměrného člověka, který vstává někdy kolem 6:30, případně kolem sedmé. No a vy, kteří jste na tom se vstáváním jinak, si své optimum snadno vypočítáte.
Samuelsová: Kávu si dejte těsně před důležitými termíny
Otázkou „Kdy je nejlepší čas na kávu?“ se zabývala i spoluzakladatelka společnosti Culina Health sídlící v New Yorku Tamar Samuelsová. „Pokud patříte mezi lidi s průměrnou tolerancí na kofein, tak po kávě byste se měli cítit čilejší a koncentrovanější během jedné až šesti hodin. A je jedno, jestli ji pijete ráno nebo odpoledne,“ řekla Samuelsová pro stránku marthastewart.com.
Vzápětí zdůraznila, že k situaci je třeba přistupovat strategicky a kávu si dát předtím, než člověka čekají důležité úkoly. Sem zařadila zkoušku, prezentaci, případně významné setkání.
„Zpravidla je to tak, že čím je časový okamžik blíže ke konzumaci kávy, tím čilejší a koncentrovanější se budete cítit,“ hovořila dále odbornice. „Lidé, kteří jsou citlivější na účinky kofeinu, by měli konzumování kávy omezit na ráno. Takto se vyhnou poruchám spánku, ale i nervozitě, bušení srdce a dalším symptomům, které se objevují po přijetí příliš velkého množství kofeinu.“
No a kromě toho platí i to, co jsme zmiňovali už dříve. „Řekla bych, že nejlepší chvíle pro pití kávy přicházejí uprostřed dopoledne a brzy odpoledne,“ konstatovala dietoložka Lisa Lisiewski. „Tehdy je úroveň vašeho kortizolu nejnižší a pocítíte benefit samotného stimulantu.“
Pijte kvalitní výběrovou kávu
Nejlépe uděláte tehdy, pokud se budete řídit zmiňovanými radami, ale současně vsadíte na kvalitní výběrovou kávu. Nepijte levné směsi, o jejichž původu nic nevíte. Nabízíme vám slevové kódy do námi ověřených řemeslných pražíren kávy.
