Rozhodli jsme se opět vyslyšet volání lidu a v této recenzi se podíváme na kávu, která se těší velké oblibě. Položili jsme si několik zásadních otázek: Jsou kávy Bellarom dostupné v síti supermarketů Lidl opravdu tak dobré, jak jsou oblíbené? Nebo jsou oblíbené jen díky šikovnému marketingu?
V každém případě jsme hledali nejlepší kávy, které Lidl nabízí. Už z informací na obalu bylo zřejmé, že musíme sáhnout po sadě káv Etiopie, Kolumbie, Zambie – zbývající by dostaly méně bodů. Všechny jsou to stoprocentní arabiky – což je první předpoklad dobré kávy. Která z nich je ale naprosto nejlepší? Splňuje alespoň základní kritéria? Kolik bodů od nás získala? Pojďte se to dozvědět.
Upozornění: Tato recenze obsahuje expresivní výrazy i uštěpačné narážky. Konzervativně smýšlející čtenář by měl vždy okamžitě přerušit prohlížení tohoto textu. Moderní čtenář by měl přejít do sekce slevové kódy na kávu a podpořit řemeslné pražírny.
Bodování
Připomeňme, že v rámci bodování Blogu o kávě může každá káva získat maximálně 50 bodů. Celkem 25 z nich udělí baristé Filip Lörinc(@chlorofilip) a Gabriela Drenkova(@gabrielaa.d), deset uděluji já jako šéfko Blogu o kávě (@ladislavkiraly), pět udělíte vy jako čtenáři za design obalu a po pěti bodech lze udělit za transparentnost (zda známe její přesný původ a složení) a za poměr ceny a kvality.
Aktuální pořadí hodnocených káv najdete v nabídce jako RECENZE KÁV.
Hodnocení baristů 3,5/25
První pohled na zrna naznačil, že jde o tmavý roast na hranici spálení, který velmi připomínal směsi od Štrbského Pressa. Zrna však byla z hlediska velikosti a tvaru poměrně uniformní – především u Zambie a Kolumbie, o něco méně už u Etiopie. Tu a tam se objevila defektní nebo prasklá zrna, ale na první pohled to nebylo nic vážného. Zrna Kolumbie a Zambie byla vysloveně velká, zrna Etiopie o něco menší. Zambia byla pražena o něco tmavěji než zbylé dvě kávy.
Všechny tři kávy se ihned po otevření balení vyznačovaly podobnými aromatickými prvky typickými pro tmavé pražení. Po aromatické stránce obsahovala Zambie nejméně rušivých tónů, a proto bychom ji zařadili mezi „nejvoňavější“ z těchto tří káv. Projevovala se však spíše dřevitými a zemitými tóny. Etiopie a Kolumbie nám po aromatické stránce vůbec nevyhovovaly – po namletí dokonce zapáchaly něčím, co by se dalo přirovnat k rybímu odéru. Při cuppingu se to však paradoxně obrátilo a nejméně rušivých a nepříjemných vůní bylo možné zaznamenat právě u Etiopie.
Vysoká hořkost, octová kyselost
Při cuppingu se všechny tři kávy vyznačovaly výraznou hořkostí a těžkým až nepříjemně olejovitým tělem. Lišily se však přítomností acidity. Zatímco Etiopie byla chuťově plochá a kromě zemitě dřevité hořkosti nenabídla téměř žádné další chutě ani téměř žádnou aciditu, v případě Kolumbie a Zambie přítomnost acidity patrná byla. Ani v jednom případě však nešlo o příjemnou ovocnou aciditu, ale spíše o silnou, téměř octovou kyselost, která se bila s hořkostí těchto káv. Zambie se ukázala jako chuťově nejvýraznější, ale zároveň velmi nevyvážená. Byla to doslova hořkokyselá káva. U Kolumbie se chutě rovněž střetávaly a k tomuto souboji acidity s hořkostí se navíc přidala jistá chemická, těžko popsatelná pachuť, kvůli níž jsme Kolumbii v našem pomyslném cuppingovém žebříčku zařadili na poslední místo z těchto tří káv. Naopak jako „nejsnáze pitelná“ se ukázala Etiopie, která působila nejvyváženěji – i když zároveň nejplošeji.
Ve všech třech případech jsme si z káv připravili také espresso. Při nastavování jsme se snažili o nižší extrakci a vyšší poměr vody k vstupní dávce kávy (3:1). U všech tří espress se potvrdily předpoklady naznačené cuppingem. Kolumbie a Zambie nabídly espresso s velmi těžkým olejovitým tělem, silnou aciditou, výraznou hořkostí a nepříjemnou, dlouhotrvající dochutí. Espresso z Etiopie bylo o něco vyváženější, i zde se však objevila acidita, která se s hořkostí střetávala o něco méně agresivně. Bohužel, i v tomto případě byla dochuť nepříjemná a přetrvávala dlouho po dopití.
Chuť tmavého pražení
Ve všech třech případech jde o kávy, u nichž nade vším ostatním převládá chuť tmavého pražení. Je velmi těžké hledat na nich něco pozitivního. V tomto případě jsme se spíše zaměřili na to, co bylo nejméně negativní, a na základě toho jsme usoudili, že nejlepší z trojice testovaných káv značky Bellarom je Etiopie. Pozor – rozhodně nejde o kávu, která by si neříkala o lžičku cukru a trochu mléka. Zařadili bychom ji spíše mezi ty o něco povedenější supermarketové kávy. Naproti tomu Kolumbie a Zambie na nás působily vyloženě těžce a nepříjemně. Po letech pití kvalitní výběrové kávy to bylo snad poprvé, kdy jsme po espressu pocítili výrazně nepříjemný pocit v žaludku.
„Vybrali jsme nejlepší ze tří druhů kávy, již zmíněnou Etiopii.“
Aroma 0,5 – kyselost 0,5 – tělo 1,5 – dochuť 0 – celkový dojem 1.
Moje hodnocení 3/10
Etiopie
Po otevření balíčku to nebyla úplná katastrofa. Zrna vykazovala jen minimum olejových skvrn, takže byla upražena tak akorát na supermarketovou hranu. Dost tmavě. Klasicky sterilizovaná káva, která má chutnat tak, jak to zná většina lidí. Podle mě tedy nijak – sterilně. Okamžitě jsem předpokládal nulovou ovocnost a žádnou aciditu. Zrna jsem zkusil rozdrtit mezi prsty – některá to skutečně dovolila. Ale ne všechna. Některá se zřejmě rozdrtila už během přepravy ke mně, hehe.
Po ochutnání jsem ucítil nepříjemnou chuť, která mi nenabídla žádnou zajímavou přidanou hodnotu. Kdyby všechny kávy chutnaly takhle, kávu bych nepil. Na druhou stranu to ale není to nejhorší a dokonce jsem zaznamenal i nějaké to promile acidity, i když opravdu jen promile. A to je 0,001. Takto zničit etiopskou kávu je opravdu smutné, ale chápu, že běžní lidé to takto asi chtějí. Jsou na to zvyklí. Po dopití kávy mi v ústech zůstala mírná pachuť, ale nic extrémního – zažil jsem totiž i mnohem horší.
V každém případě je pro mě nepřijatelné, že někdo takovým způsobem zničí etiopskou kávu, která dokáže nabídnout obrovskou krásu. Podle mě by se pro takovéto přepražení mnohem víc hodila jakákoli brazilská káva z nekonečné plantáže v nízké nadmořské výšce – a nakonec by chutnala velmi podobně. Ale co už.
Pak jsem podal kávu své ženě Jance a ta řekla jen toto: „Próóóóboha!“ To ještě netušila, že tahle Etiopie je vlastně to nejlepší, co se dá v Lidlu sehnat.
Limu a washed
Abych doplnil, jde o kávu z regionů Illubabor a Kaffa, které se nacházejí v jihozápadní a jiho-centrální Etiopii. Vygooglil jsem si, že tato oblast ročně vyprodukuje okolo 60 000 tun zelených kávových zrn. Je škoda, že se tamní lidé tolik nadřou, jen aby jejich práci nakonec nějaký odborník na pomalé pražení spálil v 250kilové pražičce. Zrna z této oblasti se jinak prodávají pod označením Limu a měla by být ovocná a florální. Škoda, že jen měla.
Na obalu je kromě slova „Limu“ napsáno také „washed“, tj. káva byla zpracována mokrou metodou. Ještě že jsme to zjistili. U káv ze supermarketů to není samozřejmost. Ale stejně je těch informací strašně málo a i ta slova „Limu a washed“ jsou tam prostě tak plácnuté, že neznalý člověk vlastně neví, co znamenají.
Zambie
Zrna Zambie bych popsal podobně jako u Etiopie. Našel jsem na nich olejové skvrny, ale nebylo jich extrémně mnoho. Vůně zvláštní, ale ne enormně nepříjemná. Abychom si rozuměli – rozhodně není příjemná, ale na druhou stranu mě z ní nenapíná, protože i takové kávy už jsem zažil. V balení bylo vícero polámaných zrn. Opět klasicky sterilizovaná supermarketová káva, ale paradoxně s jakousi podivnou aciditou, kterou nedokážu popsat žádným existujícím slovem.
Pfuh. To byl první zvuk, který ze mě vyšel po ochutnání této zambijské kávy. Dlouho potom už žádná slova nepřicházela, protože jsem ztratil hlas a můj tok myšlenek se zastavil. Opravdu nevím, co o tom napsat. Bojím se, že mě nějaký statný Zambijec dostihne a dá mi facku. Myslím, že ani mléko a cukr by tomuhle nepomohly. Ale nezkoušel jsem, protože mám ještě trochu sebeúcty.
Kentus
Jance jsem kávu podal se slovy: „Dej si glg a řekni mi, jestli je lepší nebo horší než etiopská.“ „Jéžišmarjá. Tohle je strašný kentus.“ Odpověděla v zákulisí a myslela si, že se její slova nikde neobjeví. Ale stalo se. Pak dodala: „Lidé ho nepijí, protože chtějí, ale protože je to tak naučili. Pijí to, protože je to dostupné. Přijdou do Lidlu, vezmou si to a zvyknou si na to. Nakonec sami sebe přesvědčí, že takhle má káva chutnat.“
Mimochodem, na obalu této Zambie jsem našel štítek AAA. V místním hodnocení se jedná o největší možná zrna, tedy devatenáctky. Dost velké, ale v Zambii jsou asi zvyklí na větší čísla. Mimochodem, AA je velikost 18, AB je velikost 16 a C je velikost 14. O posuzování velikosti zrn a způsobu jejich měření jsme více psali v článku„Jsou větší zrna zárukou lepší kávy?“.
Kolumbie
Po dvou nepříjemných a těžkých kávách jsem se pomyslně přenesl do země koky a moje slova tomu odpovídala: „No ty koky.“ Na žaludku jsem už měl sisyfovský balvan, ale paradoxně se neválel do kopce, ale stál na místě. Sisyfos nejspíš spal. Dostal jsem se do bodu, kdy jsem mohl vypít petrolej nebo motorový olej Madit a asi by mě to nerozhodilo. Takhle jsem to cítil.
Zrna této kávy byla podle mého názoru pražena velmi podobně jako předchozí testované kávy; tu a tam se objevila olejová skvrna. Upřímně řečeno, už mi to ani nevadilo. Chtěl jsem ji prostě rychle vypít a mít klid. Netušil jsem však, že tato káva probudí spícího Sisyfa, který v mém žaludku roztočí ruletu smrti. Následně jsem si poseděl na oddělení exportu.
Typický supermarket
Celkově nemám k této kávě co dodat a už o tom nechci ani přemýšlet. Je to taková typická supermarketová káva. Divím se, že se mě na tyto kávy stále dokola ptají obyčejní lidé a někdo po mně chce potvrzení, že jsou dobré a hezky voní. Alespoň teď budu moci říct, že ne, kávy Bellarom z Lidlu nejsou vůbec dobré a rozhodně nevoní hezky. Vlastně jsem si opět připomněl, proč jsem kávu kdysi dlouho nepil. Znal jsem totiž jen takovou a myslel jsem si, že každá káva chutná takhle špatně.
Ale pozor: kdybych to měl zprůměrovat, všechny tyto kávy Bellarom z Lidlu by byly někde kolem trojky z deseti. V žádném případě nejsou nejhorší, co naše obchody nabízejí. Nejspíš proto, že jsou ze 100% arabiky. Kdyby obsahovaly i robustu, byla by to zemitě-dřevitě-pálená-guma, a to by mě určitě úplně odrovnalo. Takhle se mě svět ještě nezbavil. Etiopie je podle mě nejlepší a dávám jí 3 body. Víc bohužel nejde.
Poměr cena/kvalita 2/5
Výhodou těchto káv je příznivá cena, protože 250gramové balení vás v Lidlu vyjde na 5 eur. Když uvážíte, že podle nejmenovaného sociálního demokrata stojí mléko 4 eura, jsou tyto kávy opravdu velmi výhodné. Rozhodli jsme se jim v této kategorii udělit dva body.
Transparentnost 2/5
S transparentností u káv z Lidlu je to poměrně komplikované. Víme alespoň to, že jde o stoprocentní arabiku a známe i zemi původu. Zrna pocházejí pouze z jedné země, a i když neznáme konkrétní varietu ani region, přece jen jsme se dozvěděli aspoň něco. U Etiopie se dokonce objevuje označení Limu, což je alespoň nějaký náznak konkrétního regionu, a navíc je uvedeno „washed“, tedy mokré zpracování. Je to však napsané dost zvláštním způsobem a běžnému zákazníkovi z nápisu není jasné, že jde o označení regionu a typu zpracování. Ale aspoň nějaký záblesk, takže udělujeme dva body.
Design obalu 4/5
O těchto bodech tradičně rozhodujete vy, milí čtenáři blogu o kávě. Tentokrát jste kávě Bellarom z Lidlu hodně pomohli a udělili jí čtyři body. Při mizerných ziscích v ostatních kategoriích to této kávě docela pomohlo. Možná by se měl Lidl ozvat a dodat nám do soutěže nějaké poukázky na nákup. Zasloužíte si je.
Ankety se zúčastnilo celkem 473 hlasujících, z nichž 141 hlasovalo pro 4 body. Na druhém místě se umístily tři body (130 hlasů), následovaly dva body (85 hlasů), pět bodů (49 hlasů), jeden bod (48 hlasů) a nula bodů (20 hlasů). Obal se vám tedy líbí.
Výsledky průzkumu najdete ZDE.
Celkem 14,5/50
Jsou všechny potraviny v řetězcích takové?
Kávy z Lidlu v recenzii bohužel neobstály dobře. Nenabízejí potřebnou kvalitu a neuspokojí ani průměrně náročného zákazníka. Jsou to tmavě pražené a sterilní kávy bez jakékoli chuťové přidané hodnoty. Pokud jste je dosud pili, doporučuji zkusit něco jiného – možná tak objevíte skutečné tajemství světa kvalitní kávy.
Mně osobně poznávání káv z tohoto řetězce nedá spát. Doslova to ve mně vyvolalo nové otázky: Když jsou kávy z Lidlu tak mizerné, jsou stejně mizerné i ostatní potraviny z Lidlu? A platí to i pro ostatní silné řetězce? Jsou všechny ty konzervy stejně k ničemu, je na houby i čokoláda, kupujeme kečupy nebo mléčné výrobky třetí jakosti? To sakra nevím a obávám se, že bych to raději ani vědět nechtěl.
Mám však pocit, že silné řetězce přizpůsobují své produkty naší kupní síle. Podprůměrnou a levnou nízkou kvalitu zabalí do pěkného obalu a my jsme spokojeni. Běžný člověk by si kávu s cenou 12 € za 250 gramů nekoupil, takže dostane levnější napodobeninu, atrapu.
Podle mého názoru by stálo za to zamyslet se nad tím, zda nekupovat tolik nesmyslů a zbytečností. Zbylo by pak více peněz na kvalitu, že? Jsem spíš pro to, abychom kupovali méně kvalitních věcí než hodně nekvalitních, všem by se nám žilo lépe.
PS: Jako tip vám nabízíme slevové kódy do řemeslných pražíren kvalitní kávy.
Závěr
Jak se testovaná káva Bellarom z Lidlu umístila v našem průběžném žebříčku? Aktuální žebříček najdete v horním menu webu blogokave.sk jako RECENZE KÁVY.
