Značce Štrbské Presso jsme se na našem blogu věnovali už několikrát a často to vyvolalo bouřlivé vášně. Pan majitel má rád názor na všechno, ale názor na jeho „unikátní“, „zdraví prospěšnou“ a „slovenskou“ kávu nesnese.
Rozhodli jsme se, že jeho kávám dáme další šanci. Koupili jsme si takové, které jsme ještě nikdy neměli – Unique Violet a Unique Brown. Kolik defektů v nich najdeme? A jakými chuťovými tóny nás překvapí?
Původ a informace o kávě
Když se začtete do informací na obalu obou směsí Unique, o samotném produktu se dozvíte pramálo. Obě jsou unikátní, slovenské, zdravé a namíchané z 80 procent arabiky a 20 procent robusty (v případě Unique Brown je to 50 na 50) přesně podle slovenských jazýčků, ale pražené v Itálii. Nebo jak je to napsané na boční straně balíků: „vyrobené v Itálii“.
Pozastavil bych se u toho, že káva je „vyrobená ze zrn z osmi zemí a tří kontinentů světa“. To, že je upražená v Itálii a přebalená na Slovensku, může být šikovným marketingovým lákadlem, ale tu nejtěžší práci odvádějí farmáři. Ti, které v celém tom krásně napsaném popisu na obalu kávy Štrbské Presso zmíní jen v podobě neurčitých zemí a kontinentů. Právě oni přitom dělají kávu unikátní.
To, jak, kde a kým konkrétně byla káva vypěstovaná, je na výsledném produktu cítit úplně nejvíc. Chuť samozřejmě výrazně ovlivní i způsob pražení, ale úplným základem je kvalita produkce v pěstitelské zemi. Ne v italské pražírně ani ve slovenské balírně. Proto nikdo, kdo se v kávě aspoň trochu pohybuje, téhle slovenské unikátnosti neuvěří. Je to hezká pohádka pro méně vzdělaného zákazníka, a to prosím nikdo neberte jako urážku, ale káva vyžaduje mnohem víc transparentnosti. Na e-shopu se sice dočtete, že káva ve směsi pochází ze zemí Afriky a Asie, ale to jsou dvě třetiny kávového světa. Je to potravina a zároveň produkt, který dnes nestojí ani euro, ani dvě. Cílový zákazník za něj zaplatí nemalé peníze, takže by mohl dostávat adekvátní info o tom, co kupuje.
A proč je Štrbské Presso zdravé? To fakt ani v tomhle testu nezjistíme, protože důkazy výrobce nedodává. Berme to tedy jako pokus o takové malé kávové placebo.
Pražení Štrbského Pressa
Obě směsi jsou určené na přípravu espressa, o tom není pochyb. Jenže pražení na espresso je široký pojem. Jaké ve skutečnosti je, dnes umíme změřit pomocí profesionálního kolorimetru, který vyjadřuje stupeň pražení ve stupnici Agtron.
Unique Brown jsme naměřili rovných 63 Agtronů a Unique Violet zase 66,38 jednotek Agtron. Co to ale znamená? Stupnice Agtron začíná na hodnotě 150, která vyjadřuje zelenou, nepraženou kávu. Čím tmavší je následně pražená, tím nižší číslo jí přístroj naměří. Nula by představovala kávu spraženou úplně na uhlík. 66 a 63 Agtronů jsou čísla, kolem kterých se velmi často pohybují běžné supermarketové komoditní směsi. Ne ty úplně přepražené, ale ty laděné do italského, konzervativnějšího stylu pražení.
Pokud vás tahle stupnice zajímá, všechna naše měření najdete přímo na našem webu a Štrbské Presso si tak můžete porovnat s jakoukoliv jinou kávou. Tabulka Agtron ZDE.
Analýza defektů zrn
Tentokrát jsem analyzoval 200gramové vzorky obou směsí a identifikoval jednotlivé defekty. Ručně jsem vyselektoval zrna s různými nedostatky, které mohou negativně ovlivnit výslednou chuť kávy.
Výsledky analýzy defektů – Štrbské Presso Unique Violet
Vzorek: 200 g = 100 %
- Quakery (nedozrálá zrna): 1,7 g = 0,85 %
- Mechanicky poškozená zrna: 4,6 g = 2,30 %
- Mušle (genetická vada): 0,7 g = 0,35 %
- Zrna napadená hmyzem: 1,0 g = 0,50 %
Celkový obsah defektů: 8,0 g = 4,00 %
Zrna bez defektů: 192,0 g = 96,00 %
Výsledky analýzy defektů – Štrbské Presso Unique Brown
Vzorek: 200 g = 100 %
- Quakery (nedozrálá zrna): 5,4 g = 2,70 %
- Mechanicky poškozená zrna: 15,5 g = 7,75 %
- Mušle (genetická vada): 0,6 g = 0,30 %
- Zrna napadená hmyzem: 1,1 g = 0,55 %
Celkový obsah defektů: 22,6 g = 11,30 %
Zrna bez defektů: 177,4 g = 88,70 %
Co říkají tato čísla?
Jestli jsem byl doteď poměrně kritický, v téhle kategorii to bude pro Štrbské Presso zčásti pozitivní. Na etiketě obou káv můžete najít informaci o tom, že své kávy opticky třídí, aby vyřadili defektní zrna. A u Unique Violet je to skutečně vidět. Ve srovnání se supermarketovými kávovými směsmi, které jsou pro směsi Unique největšími konkurenty, je zrno unikátní slovenské Violet citelně kvalitnější. Už na pohled působí poměrně uniformně. Zrnka jsou zbarvená do podobných odstínů hnědé, mají podobné velikosti a tvary a jen málo z nich je defektních. To potvrzuje i detailní analýza, při které jsem defektní zrna přetřídil a zvážil, a v případě Unique Violet jsem objevil jen čtyři procenta defektů. Oproti většině komoditních káv, které se běžně pohybují kolem 10 až 15 procent, je podíl defektů u Unique Violet citelně menší. To značí, že káva v ní použitá prošla poctivějším tříděním ať už na farmě, nebo v pražírně. A to je objektivní fakt, který z ní dělá kvalitnější kávu, což by se mělo projevit i na její chuti.
Unique Brown je na tom o něco hůř. Už pouhým okem zjistíte, že mezi zrnky je mnohem víc „bordelu“. Přesněji 11,30 procenta defektů, na kterých se nejvíc podílejí mechanicky poškozená zrna a quakery. V případě Unique Brown už o optickém třídění pochybuju. Je ale zvláštní, že mezi oběma kávami je tak velký rozdíl v kvalitě zrna. Obě kávy mají nastavenou velmi podobnou cenovku, a přesto jsou rozdíly v počtu defektů výrazné. Na základě toho je Unique Violet mnohem lepší koupě než Brown.
Tabulku káv podle počtu defektů najdete ZDE.
Senzorické hodnocení: chuť a aroma
Všechno, čemu jsme se doposud věnovali a co jsme testovali, by mělo mít za výsledek finální aroma a chuť. Ta je odrazem původu zrna, jeho kvality a způsobu pražení. Všechny procesy, pochody a postupy se smíchají a vytvoří šálek kávy, který se ocitne na vašem stole. Ale bude vám chutnat?
Aroma
Na aromatu obou káv se nejvýrazněji podepisuje styl pražení. Ten jí dodává sladko-hořké tóny, tóny pražení a jemné zakouřenosti. U Violet je vůně o něco sladší a příjemnější, zatímco Brown s větším podílem robusty a tmavším pražením působí ostřeji a kouřověji. Na aromatu obou káv není nic vyloženě špatně, ale ani nic, co by je dělalo zajímavými a unikátními.
Chuť
Hodnocení chuti jsme rozdělili do tří podkategorií.
1. Acidita, sladkost a hořkost
Chuť každé kávy se skládá z těchto tří základních prvků. Jejich přítomnost a rovnováha jsou klíčové pro komplexní chuťový zážitek.
Chuť kávy Violet se skládá ze dvou základních prvků – sladkosti a hořkosti. Acidita tu téměř úplně chybí. Sladkost je relativně málo intenzivní a připomíná lískové oříšky a cereálie. Hořkost je výraznější, ale ne úplně dominantní. Připomíná kakao a stopy konzervativnějšího pražení.
Chuťové složení Brown je velmi podobné, co se týče tónů oříšků, cereálií, kakaa a pražení. V jejím případě ale hořkost a pražení vystupují do popředí a oříšková sladkost tu téměř zaniká. Hořčí dojem dotvářejí gumové tóny robusty, které nepůsobí zrovna lichotivě. Celkově je Brown mnohem hořčí, gumovější a kouřovější a mnohem méně komplexní.
2. Tělo
Tělo kávy se dá zjednodušeně popsat jako pocit, který zanechává na jazyku. Konzervativní pražení a robusta dělají z obou káv směsi, které vytvářejí espresso s bohatým tělem a příjemnou texturou. Obě kávy působí bohatě a plně. Z tohohle hlediska nemám žádné výhrady.
3. Dochuť
Pozitivní dojmy z textury kávy bohužel neguje její dochuť. Dochuť Violet je drsná a citelně nahořklá. Brown je v těchto atributech ještě výraznější. Hořkost a drsnost v její dochuti jsou výrazné a dlouhotrvající. Nepříjemné tóny vám na jazyku zůstanou velmi dlouho, kvůli čemuž si budete chtít pomoct vodou nebo mlékem.
Unikátnost gde?
Je potřeba uznat, že směsi Unique Brown a Violet si v našem testu nevedly až tak špatně. Úspěšnější byla směs Violet, která hlavně v kategoriích spojených s kvalitou zrna a pražením celkem příjemně překvapila. Obě ale chuťově spadají do šedé a poměrně nudné skupiny konzervativně pražených komoditních směsí. Nejsou vyloženě špatné, ale kdybyste je měli odlišit od jakékoliv Lavazzy nebo Illy, pravděpodobně to nedokážete.
A proto přemýšlím, kde vzniká ta unikátnost, kterou se káva od Štrbského Pressa chlubí. V transparentnosti a chuťové specifičnosti to není. Ani ve způsobu pražení, ani ve specifických odrůdách nebo způsobech zpracování. Tak kde tedy?
