Představte si, že vezmete desítky různých odrůd arabiky a zasadíte je v úplně odlišných podmínkách napříč světem. Přesně to udělali vědci v jednom z největších pokusů svého druhu: 32 odrůd arabiky sledovali na 30 lokalitách v 17 zemích a porovnávali především jejich výnos a odolnost proti kávové rzi. Výsledek je takový: neexistuje jedna odrůda, která by byla nejlepší všude.
Některé odrůdy dosahovaly lepších výsledků v chladnějším prostředí, jiné zvládaly lépe teplejší a stabilnější podmínky. Rozdíly se ukázaly i při napadení kávovou rzí, kde do hry vstupovaly teplota, srážky, vlhkost i samotná genetika kávovníku. Velký globální experiment tak potvrdil, že u kávy nestačí znát jen název odrůdy – stejně důležité je vědět, kde roste a jakým podmínkám je vystavená.
Jeden z největších pokusů svého druhu
Data pocházejí z projektu International Multilocation Variety Trial organizace World Coffee Research. Jeho princip je jednoduchý, ale mimořádně cenný: stejné genetické materiály se pěstují na více místech světa, aby se dalo porovnat, jak se jejich vlastnosti mění v různém prostředí. Právě díky tomu lze oddělit vliv samotné odrůdy od vlivu klimatu a lokality.
Vědci v aktuální studii analyzovali údaje z 32 odrůd pěstovaných na 30 experimentálních lokalitách v 17 zemích. Zaměřili se především na výnos a výskyt kávové rzi, tedy choroby, která patří mezi největší problémy pěstitelů arabiky. Nešlo tedy o laboratorní experiment na pár rostlinách, ale o rozsáhlé terénní porovnání v reálných pěstitelských podmínkách.
Nejlépe dopadly moderní hybridy
Při kombinaci výnosu a odolnosti proti kávové rzi dopadly velmi dobře především F1 hybridy H1 Centroamericano a EC16 Mundo Maya, za kterými následovala odrůda Parainema. Ani to však neznamená, že vědci objevili tři univerzální vítěze, které by teď měli pěstovat všichni farmáři. Jednotlivé odrůdy reagovaly na prostředí rozdílně a lišila se i stabilita jejich výsledků mezi lokalitami.
Zajímavý byl i rozdíl mezi genetickými skupinami. Odrůdy s takzvanou introgresí, tedy ty, do kterých byly během šlechtění přeneseny vlastnosti z jiných kávových linií, dosahovaly celkově vyšších výnosů a byly méně náchylné na rzi než tradiční čisté arabiky. Z pohledu farmáře je to velmi důležitá informace, protože vyšší výnos a menší ztráty způsobené chorobami mohou rozhodovat o ekonomice celé farmy.
Velmi záleží na tom, kde káva roste
Jedním z nejdůležitějších zjištění bylo, že stejná odrůda se v různých klimatických podmínkách nechová stejně. Při výnosu hrála významnou roli teplota i rozdíl mezi denními a nočními teplotami, přičemž některým genotypům více vyhovovalo chladnější prostředí a jiným teplejší a stabilnější podmínky. Proto se nedá jednoduše říct, že určitá odrůda je „výnosná“, aniž bychom zároveň řekli, kde ji pěstujeme. Právě kombinaci teploty, srážek, nadmořské výšky a dalších podmínek podrobněji vysvětlujeme v článku o kávovém pásu.
U kávové rzi byl obraz ještě složitější. Na výskyt choroby vplývaly kromě genetiky i srážky, vlhkost, průměrné teploty a jejich výkyvy, přičemž různé odrůdy na tyto faktory reagovaly odlišně. Právě tady se ukazuje hodnota takového globálního pokusu, protože výsledek z jedné farmy nebo jedné země se nedá automaticky přenést na celý kávový svět.
A co Geisha, Bourbon nebo SL28?
Tady je třeba velmi jasně říct jednu věc: tato studie neurčovala, která odrůda chutná nejlépe. Vědci sledovali výnos a odolnost proti rzi, ne cuppingové skóre, sladkost, aciditu ani komplexnost chuti. Pokud tedy moderní hybrid dopadl agronomicky lépe než známá tradiční odrůda, vůbec to neznamená, že z něj vznikne chutnější káva.
V širším projektu World Coffee Research se přitom nacházejí i velmi známé odrůdy a genetické linie, například Geisha, SL28, Pacamara či Mundo Novo. Pro spotřebitele mohou být atraktivní právě pro svůj chuťový potenciál, zatímco farmáře může víc zajímat výnos, stabilita a odolnost proti chorobám. Při hodnocení odrůd je proto třeba odlišovat kvalitu v šálku od agronomické výkonnosti.
Proč je důležité hledat správnou odrůdu pro správné místo
Výsledky mají velký význam zejména v době, kdy se podmínky v pěstitelských regionech mění. Rostoucí teploty, nepravidelnější srážky a tlak chorob mohou způsobit, že odrůda, která na konkrétním místě fungovala desetiletí, už v budoucnu nemusí být ideální volbou. Šlechtitelé proto nehledají pouze jednu „dokonalou“ arabiku, ale spíše více genetických řešení pro rozdílná prostředí.
Právě to ukazuje i tento experiment. Farmář v chladnějším horském regionu může potřebovat jinou odrůdu než pěstitel v teplejší a vlhčí oblasti, i když oba pěstují arabiku. Budoucnost kávy proto nebude stát na jedné superodrůdě, ale na tom, jestli dokážeme správnou genetiku přiřadit ke správnému prostředí.
Jedna „nejlepší arabika“ tedy neexistuje
Globální porovnání 32 odrůd ukázalo, že genetika kávovníku je jen jedna část skládačky. Stejně důležité jsou teplota, vlhkost, srážky, teplotní výkyvy a další vlastnosti konkrétního pěstitelského prostředí. Odrůda, která je v jedné zemi mimořádně úspěšná, může mít o tisíce kilometrů dál úplně odlišné výsledky.
Ochutnejte, co dokáže původ, odrůda a zpracování
Rozdíly mezi jednotlivými kávami nevytváří jen odrůda, ale i podmínky, ve kterých kávovník roste, způsob zpracování a pražení. Pokud chceš tyto rozdíly poznat přímo v šálku, podívej se do naší rubriky AKCE NA KÁVU, kde pravidelně vybíráme zajímavé zrnkové kávy z řemeslných pražíren.
Na všechny kávy z této rubriky platí i náš slevový kód BLOGOKAVE10. Ceny uvádíme už jako finální po jeho použití, takže hned vidíš, kolik za kávu reálně zaplatíš.
👉 PODÍVEJ SE NA AKTUÁLNÍ AKCE NA KÁVU
