Káva je často označována jako nápoj moderní společnosti. Nápoj inteligentních lidí. Případně úspěšných. Ale nepřeháníme to s ní? Nepijeme jí víc, než by bylo zdravé a vhodné? Nesnažíme se díky ní posouvat bariéry našeho těla, což by na druhé straně mohlo mít neblahé následky?
Právě nad něčím takovým se zamýšlel novozélandský novinář a televizní redaktor Jehan Casinader ve svém příspěvku pro stuff.co.nz. Sám prý s kávou jako s oblíbenou drogou skoncoval a prý má z toho dobrý pocit.
Nálada západní civilizace je regulována kávou
„Celá nálada západní civilizace je regulována kávou,“ uvedl Casinader. „Každé ráno ještě předtím, než bzukot provozu zahltí město, zvěstuje příchod nového dne lomoz vydávaný kávovary.“
Jako „závisláci“ jsme z kávy nadšení ještě předtím, než se dostane do našich úst. Už když slyšíme zvuk mlýnku, následně i samotného automatu na kávu a ucítíme tu omamnou vůni, tak jsou naše dopaminové receptory rozveselené a nadšené. Takto to vidí autor příspěvku.
Levná, legální a akceptovatelná droga
„Káva je zázračná, levná, legální, snadno dostupná a společensky akceptovatelná droga. A ještě neuvěřitelnější je to, že jsem tak dlouho existoval bez ní,“ pokračoval Novozélanďan, jehož rodiče na tento ostrov přicestovali z jiného ostrova, konkrétně ze Srí Lanky.
Už jako dítě pozoroval, jak si vychutnávají instantní kávu značky Nescafé a příliš tomu nerozuměl. Holdoval čaji. Až v roce 2015 si dal „flat white“ a najednou se jeho den doslova rozzářil. Všeho, co se dělo kolem něj, si byl podle jeho slov „hypervědomý“.
Mysl ostrá jako žiletka
„Na nic jiného jsem ani nemyslel, protože moje soustředěnost byla najednou ostrá jako žiletka. Celý plán rozhovoru jsem doslova viděl v mozku a uměl jsem si vizualizovat různé cesty, kterými by se konverzace mohla ubírat. A cítil jsem se dobře. Fakt dobře,“ zavzpomínal si na rozhovor s „nudným expertem na daně“.
Z toho všeho byl podle vlastních slov totálně unesen. Káva mu dodala výkon, pomohla mu po stránce kreativity i po stránce rozhodování. Dokonce mu pomohla zlepšit vztahy s ostatními, protože interakce s ostatními lidmi byla dynamičtější.
Šéfové ji zaměstnancům dopřávají…
Z tohoto pohledu se podle něj nelze divit tomu, že káva je jedinou drogou, která je akceptována i na pracovišti. Ba co víc, šéfové ji svým zaměstnancům zajišťují zadarmo a vědí, proč to dělají. Jednoduše je nakopne a pomůže jim ke zlepšenému výkonu, což se firmám samozřejmě hodí.
Káva zvyšuje produktivitu. Aktivuje mozek. Casinader přiznává, že jemu to „flat white“ dlouhodobě pomáhalo zvýšit výkon o 10, 20 nebo i 30 procent. Postupem času však jeho efekt slábl a přestával mít tak dobrý pocit: „Abych ten den zvládl, potřeboval jsem víc a víc kávy. Jinak bych to už odpoledne neustál.“
Dobrovolně si zvyšujeme úroveň stresu
„Káva blokuje receptory v mozku, které vám říkají, že jste unavení. Kromě toho zvyšuje množství kortizolu – hormonu stresu – v těle. Není to šílené, že každý den začínáme dobrovolným zvyšováním úrovně stresu?“
Vzápětí mluvil i o poločasu rozpadu kofeinu a o tom, že část z přijatého množství zůstává v těle i v noci a brání optimálnímu spánku. Připomněl však, že pokud kávu pijeme v omezeném množství, tak neškodí a dokonce má zdravotní výhody.
Jsme překofeinovaná generace
„Pravda je však taková, že jsme překofeinovaná generace, jen jsme si to neuvědomili,“ zdůraznil Jehan Casinader. „Spolu s alkoholem a cukrem využíváme kávu také k tomu, aby nám pomohla znecitlivět nás vůči tlakům moderního života.“
„Kapitalismus nás naučil tomu, že efektivita a produktivita jsou důležitější než naše vlastní blaho. Místo toho, abychom něco udělali s nezdravými a stres vyvolávajícími věcmi, které v životě máme – například s množstvím práce nebo rostoucím rozptýlením, o které se starají technologie – pijeme kávu, která nám na to dodá potřebnou energii. „
Když si už kávu neužíváš…
„Já jsem si uvědomil, že kávu jsem přestal kupovat proto, že si ji užívám, ale proto, že pomáhala mé kreativitě. A používal jsem ji i k tomu, aby utišila signály mého těla, když si žádá jídlo, odpočinek nebo spánek. Ale chtěl jsem zase fungovat jako člověk, který na této tekutině není závislý. Tak, jak jsem to dělal prvních 25 let mého života,“ konstatoval Casinader.
Nebylo to však jednoduché. Během prvních dvou týdnů množství kávy postupně omezoval a pak si ji přestal kupovat úplně. Dělal si ji už jen doma a postupně slabší a slabší, až z ní jednou byla v podstatě už jen horká voda.
Stačil měsíc odvykačky
„Během několika dnů jsem pociťoval bolesti hlavy a těžko se mi soustředilo, ale tyto symptomy rychle zmizely. Teď je to už měsíc a moje tělo si zvyklo. Úroveň mé energie je v průběhu dne mnohem konzistentnější. Moje nálada je stabilnější. Trávení lepší. A spím déle,“ prozradil s dodatkem, že káva mu nechybí.
Na druhé straně mu však chybí věci, které jsou s kávou propojené. Například to, že v dnešním chaotickém a uspěchaném světě se každé ráno zastavil v té samé kavárně a byly to krásné chvíle. Kromě toho takto získával propojení s lidmi, prohodil například pár slov s baristou.
Jsou výhody kávy více než její nevýhody?
A jde tu i o další záležitosti. „Dávka kofeinu vyvolá nové myšlenky a někdy i záblesky brilantnosti. Navíc je to skvělý způsob, jak vyplnit prázdný prostor mezi schůzkami a akcemi.“
„Nemyslím si, že bez kávy zůstanu navždy. Dříve či později, ve slabší chvíli, mě určitě přiláká. V této chvíli si však užívám výhody nově objevené střízlivosti a střídmosti. Chci věřit tomu, že žít a pracovat se dá dobře i bez toho, aby nám v krvi pumpoval kofein,“ dodal Jehan Casinader.
